Raketa Falcon 9 zničehonic explodovala na odpalovací rampě. Patřila společnosti SpaceX, kterou vlastní vizionář Elon Musk. SpaceX je obklopen mnoha legendami. Říká se, že disponuje nevídanými technologiemi a v dobývání vesmíru brzy předčí NASA. Teď nad ním ale visí otazník.
Co se stalo?
Falcon 9 měl za úkol donést na oběžnou dráhu satelit Amos-6. Patřil Facebooku a měl pokrýt velkou části Afriky internetovým signálem. Exploze satelit zničila a způsobila škodu za stovky milionů dolarů. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg řekl, že ho nepovedený start hluboce zklamal. Elon Musk jen odvětil, že výbuch nechápe – motory prý nebyly spuštěné a kontroloři nezaznamenali žádný žár, který by mohl zapálit hořlavé palivo v raketě. Bližší informace o havárii se snad dozvíme po důkladném vyšetření, které může trvat i několik měsíců.
Ďábelský stroj
Nehoda Falconu je nepříjemná (zejména pro Muska s Zuckerbergem), neznamená ale významnou překážku v dobývání vesmíru. Zvlášť když vzpomeneme na největší kosmické tragédie. Ta první nastala už v prvních letech lidského pronikání do vesmíru. Rusové v roce 1966 představili vesmírný program Sojuz. O rok později se uskutečnil první let modulu Sojuz 1. Od počátku ho provázely technické problémy a kapitán Komarov dispečerům mimo jiné vzkázal, že ho poslali do kosmu v ďábelském stroji. Zásadní problém nicméně nastal až při přistání. Hlavní padák se neotevřel a záložní se zamotal, takže kabina se začala nekontrolovaně řítit k zemi. Nedokonalá konstrukce stroje Sojuz 1 tak přinesla první vesmírnou oběť.
Boj o čas
Program Sojuz si bohužel vyžádal ještě další oběti. V roce 1971 se pod vedením kapitána Georgije Dobrovolského vydala do vesmíru trojčlenná posádka v modulu Sojuz 11. Měli za úkol spojit se s kosmickou stanicí Saljut 1, což se povedlo. Šlo o historicky první přistání lodi na vesmírné stanici. Kosmonauti zde strávili 23 dní. Úspěšná mise ztroskotala při přistání. Nečekaně se otevřel jeden z odvětrávacích ventilů a v kabině začal prudce klesat tlak. Kapitán to zaznamenal a vydal se ho utáhnout. Už to ale nestihl. Po pár sekundách ztratil on i celá posádka vědomí a během několika málo minut jim nízký tlak vzduchu doslova roztrhal plíce. Tehdejší moduly byly bohužel tak malé, že se do nich nevešla posádka ve skafandrech.
Smrtící zima
Další katastrofa se odehrála mezi americkými astronauty v roce 1986. Moderní raketoplán NASA jménem Challenger pouhou minutu po startu explodoval. Na vině byla opět nenápadná technická závada. Let se uskutečnil 28. ledna z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Zima byla ten rok nečekaně mrazivá a noc před startem klesla teplota až na –17 °C. S takovými mrazy na Floridě inženýři, kteří raketu stavěli, nepočítali. Ráno před startem museli z raketoplánu odstraňovat obrovské rampouchy. Stroj ale vypadal podle testů v pořádku a nikdo tak neměl obavy. Vyšetřování tragédie však ukázalo, že během ledové noci ztuhlo gumové těsnění spojující jednotlivé části nosné rakety.
Náhlá exploze
Hned po startu raketoplánu začaly ze špatně těsnících motorů šlehat plameny. Posádka nic nepoznala, neboť autopilot neustále dorovnával vychýlení směru letu. Oheň za chvilku přepálil závěs spojující motor s nádrží plnou hořlavé směsi kyslíku a vodíku. Uvolněný motor do ní prudce narazil a na nebi se objevila ohnivá koule. Vše se odehrálo tak rychle, že posádka nemohla zareagovat. Jen těsně před explozí se ozval výkřik pilota. Všech sedm astronautů v tu chvíli přišlo o život.
Ábíčko s kamerou: Raketoplán Buran • Zdroj: ABC
Kousek nad zemí
Zatím poslední velká vesmírná katastrofa se uskutečnila v roce 2003 a opět v raketoplánu NASA. Zatímco Challenger explodoval těsně po startu, stroj Columbia selhal chvilku před přistáním. Neštěstí ale bylo stejně nečekané. Po patnácti dnech v kosmu se raketoplán vracel na zem. Právě prolétal svrchní vrstvou atmosféry, kde raketoplány musí odolat teplotám nad 1000 °C (a mají proto extrémně odolnou izolační vrstvu). Několik senzorů ohlásilo mírné zvýšení teploty a řídící středisko na to upozornilo posádku. Kapitán ještě stihl říci: "Rozumím." Spojení s lodí nato selhalo, prasklo levé křídlo a pak se celý raketoplán rozpadl na kusy.
Jaká je šance?
Columbia skončila na zemi jako hromada ohořelých trosek. Vyšetřování ukázalo, že nehodu způsobila uvolněná tepelná izolace. K této závadě došlo už při startu, projevila se ale až na samotném konci mise. Jak vidíte, i maličká závada může v nepřátelském prostředí kosmu znamenat smrtelnou nehodu. Výbuch rakety Falcon 9 je tak sice nešťastnou událostí, nejde ale o nic tragického. Je to první velké selhání SpaceX z celkových 29 startů. A taková dobře zná NASA stejně jako její ruský protějšek Roskosmos.
Bezpečně do vesmíru?
SpaceX o sobě rád tvrdí, že jeho rakety jsou nejmodernější a nejspolehlivější na světě. Pokud se ale podíváme na statistiku, zjistíme, že nejbezpečnější kosmické nosiče jsou ruské rakety Sojuz. Jejich půl století stará konstrukce je osvědčená: Mají za sebou už bezmála dva tisíce startů. Na rozdíl od amerických nebo evropských raket nedisponují řadou přídavných systémů – Sojuz naopak sází na jednoduchost. Složitější rakety sice nabízejí více možností kontroly, ale také mohou ukrývat více závad. Prosadí se v budoucnu technologie, nebo účelnost? Zatím vítězí ruský způsob.
