SpaceX není jen snem svého majitele, poněkud výstředního miliardáře Elona Muska. Už dnes provozuje raketu Falcon 9, dopravuje zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici a brzy pošle k vesmírnému komplexu také astronauty. Oběžná dráha Země ale není konečným cílem: SpaceX chce na Mars. A to velice brzy.
Prodej dům a leť na Mars
Vyslání jednoho člověka na Mars dnes podle Muskových odhadů vyjde na 10 miliard dolarů. To je také jeden z důvodů, proč se na Mars člověk zatím nepodíval. SpaceX ale věří, že jeho Interplanetary Transport System (ITS, Meziplanetární dopravní prostředek) cestu na Mars výrazně zlevní. Náklady na osobu mají být srovnatelné s cenou domu v USA! Základem úspěchu má být opakovaně použitelná raketa, kosmická loď, tanker a také nové palivo. Společnost chystá jakousi vesmírnou železnici a na Mars chce posílat lidi po desítkách. Podle svých kritiků už ale neřeší, co tam budou dělat a v čem budou (alespoň dočasně) žít.
První let v roce 2022
Raketa vynese na oběžnou dráhu nejdříve kosmickou loď ITS s lidskou posádkou. Po splnění úkolu se vrátí zpět, přistane v místě startu a bude dotankována palivem. Poté se na její vrchol připevní tanker a raketa znovu odstartuje. Tanker se na oběžné dráze spojí s lodí ITS. Po doplnění paliva se loď vydá k Marsu. První let ITS bez posádky chce SpaceX uskutečnit v roce 2022. O jménu lodi je ale rozhodnuto už teď: Bude se jmenovat Heart of Gold po lodi ze sci-fi románu Stopařův průvodce po Galaxii. V knize se objevuje také číslo 42 jako odpověď na základní otázku života, vesmíru a tak vůbec. Asi není náhoda, že nová raketa bude disponovat 42 motory Raptor.
Nebezpečná cesta
Zejména první lety na Mars budou nebezpečné – to přiznává i věčný optimista Elon Musk. Posádka si při akutních problémech bude muset poradit sama, protože signál z Marsu letí na Zemi až 20 minut. Náhradní díly poveze buď s sebou, nebo si je bude vyrábět metodou 3D tisku. Během cesty je nutné počítat s působením radiace po velkých slunečních erupcích. Cesta na Mars potrvá 80 až 150 dní a dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže má negativní vliv na svaly a kosti stejně jako na imunitní systém. Objevit se mohou také psychické problémy vyvolané pobytem mimo Zemi a ponorkovou nemocí.
Lety po sluneční soustavě
Pokud však lidé cestu na Mars zvládnou, bude možné s ITS létat prakticky kamkoli – třeba k mnohem vzdálenějším Jupiterovým měsícům, z nichž některý by se v budoucnu mohl stát obyvatelnou "druhou Zemí". Loď by se po sluneční soustavě pohybovala pomoci "skoků". Po cestě by vždycky přistála na některém vesmírném tělese, dotankovala palivo a pokračovala dál.
Provoz na rudé planetě
Na povrchu Marsu dnes pracují dvě americké pojízdné laboratoře – Curiosity (od roku 2012) a Opportunity (od roku 2004). Na oběžné dráze se pohybují americké sondy MRO, MAVEN a Mars Odyssey. Indie má sondu Mars Orbiter Mission a Evropa Mars Express. V říjnu přilétla k Marsu sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, na které spolupracuje Rusko a Evropská kosmická agentura. Sonda měla vysadit na povrchu malý experimentální modul Schiaparelli. Kvůli závadě se ale modul zřítil rychlosti 300 km/h. Po nárazu došlo k explozi zbývajících pohonných hmot.
Okna k Marsu
Vzhledem k pohybu Země a Marsu okolo Slunce se dá k rudé planetě startovat pouze v takzvaných startovacích oknech, kdy je vzdálenost obou planet nejmenší. Startovací okna nastávají jednou za dva roky. Jaké sondy se k Marsu chystají?
SpaceX nyní připravuje pilotovanou kosmickou loď Dragon V2. Jejím úkolem bude doprava astronautů k Mezinárodní kosmické stanici. V roce 2018 ji však chce bez posádky poslat na Mars. NASA na stejné startovací okno chystá menší sondu InSight. Startovat měla už letos, ale kvůli technickým problémům byla mise odložena. Jejím cílem je studium marsovského nitra a geologické činnosti. Na rok 2020 se připravuje start dvou pojízdných laboratoří. NASA chystá nástupce Curiosity a Evropa s Ruskem rover v rámci projektu ExoMars. Na přistávací platformě bude také český přístroj pro hledání blesků v atmosféře planety.
Domov na Marsu?
Taková, jaká je, se rudá planeta pro pozemský život vůbec nehodí. Nízká teplota a nedýchatelné složení atmosféry kupodivu nejsou tím největším problémem. Mnohem horší je slabé magnetické pole a především nízký tlak atmosféry. Kvůli němu se voda na Marsu dostává do varu už při velmi nízké teplotě. Člověk je z velké části z vody, takže bez skafandru bychom se na chladném Marsu doslova uvařili.
Rámcové plány na jeho terraformaci (vytvoření planety podobné Zemi) nicméně existují. Počítají s postupnými kroky, které by zvýšily tlak atmosféry a pozměnily její chemické složení. Jednou z možností jsou řízené dopady kosmických těles, které by do atmosféry dostaly velké množství vodní páry a skleníkových plynů. Poté by snad mohlo začít osidlování Marsu. Prvními kolonizátory by byly odolné bakterie a sinice, poté rostliny a nakonec živočichové. Konečným cílem terraformace je prostředí, v němž by lidé mohli žít bez všech ochranných pomůcek.
