Kosmický dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST) odstartuje za dva roky. Bývá označován jako nástupce Hubblova kosmického dalekohledu, s nímž má společné dvě věci: vysokou cenu a velká očekávání. JWST totiž není jen nějaká další astronomická družice. Je to skutečně obří dalekohled, který stál něco kolem 9 miliard dolarů (přes 210 miliard korun).
Start z Jižní Ameriky
Projekty NASA obvykle startují z Mysu Canaveral na Floridě. JWST však koncem roku 2018 vynese do vesmíru evropská kosmická raketa Ariane 5. Odstartuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně v Jižní Americe a dalekohled dopraví do takzvaného libračního centra L2 soustavy Slunce-Země. Jedná se o místo, kde jsou gravitační účinky Slunce i Země vyrovnané. Librační centrum L2 se nachází asi 1,5 milionů km od Země ve směru ke Slunci. JWST tedy bude od naší planety mnohem dál než Hubblův dalekohled, který ve výšce 600 km krouží na oběžné dráze kolem Země.
Dalekohled a pozlacená zrcadla
Každý astronomický dalekohled se skládá ze soustavy zrcadel. Největšímu zrcadlu se říká hlavní. Hubblův dalekohled má hlavní zrcadlo o průměru 2,4 m, JWST bude mít zrcadlo o průměru 6,5 m. Ve skutečnosti ale nebude jedno, tak velké se vyrobit/přepravit do vesmíru nedá. Jeho hlavní zrcadlo se skládá z 18 šestiúhelníkových segmentů potažených zlatem. Celý dalekohled včetně hlavního zrcadla bude během startu "sbalený" a rozloží se až ve vesmíru.
Infračervené oko Jamese Webba
Hubblův dalekohled pozoruje především v oblasti viditelného záření – stejně jako pozemské dalekohledy. Jeho umístění ve vesmíru bylo výhodou, protože vyloučilo rušivý vliv pozemské atmosféry. Současná generace pozemských dalekohledů jej však dokáže minimalizovat natolik, že už není potřeba posílat dalekohledy do vesmíru. JWST proto bude pracovat v oblasti s infračerveným zářením, které zemská atmosféra částečně pohlcuje a které je proto z vesmíru dostupnější.
Chlad a tma
Pokud astronomové chtějí pozorovat v oblasti infračerveného záření, musí veškeré přístroje zchladit na velmi nízké teploty. Jenže na dalekohled umístěný ve vesmíru bude nepřetržitě svítit Slunce. Co s tím? Konstruktéři JWST to vyřešili pětivrstvou clonou o velikosti tenisového kurtu. Odstíní sluneční záření a zajistí, že dalekohled bude pracovat při teplotě kolem –233 stupňů Celsia. Jeden z přístrojů, který vyžaduje ještě větší "chládek" (–266 stupňů), pak navíc bude mít aktivní chlazení.
Nejstarší hvězdy
JWST se zaměří na výzkum nejvzdálenějších a nejstarších hvězd a galaxií, které vznikaly krátce po vzniku vesmíru. Dalším cílem budou mladé hvězdy, které obklopují disky z prachu a plynu. Z těchto disků vznikají nové planety, a protože je disk zahřátý zářením hvězdy, vyzařuje v infračerveném záření. Dalekohled se také podívá na planety u cizích hvězd a jejich atmosféry.
Malý pomocník
Dnes známe už přes 3 500 exoplanet. Na jejich zkoumání nebude JWST sám: Na konci příštího roku se do vesmíru vydá malá družice TESS. Bude vybavena čtyřmi kamerami o průměru 10 cm, které v průběhu dvou let prozkoumají celou oblohu. Úkolem TESS je hledat nové exoplanety u nejjasnějších a nejbližších hvězd. Jejich přítomnost odhalí poklesy jasnosti hvězdy v době, kdy přes ni exoplaneta přechází.
Některé oblasti bude TESS pozorovat jen po dobu 27 dní, jinou část oblohy však bude monitorovat nepřetržitě téměř po dobu jednoho roku. Stejnou oblast dokáže nepřetržitě pozorovat JWST. Není to tak úplně náhoda: TESS bude hledat nové exoplanety a jejich atmosféru pak prozkoumá JWST.
