Představte si vesmírnou loď, která cestuje bez paliva. Ve filmech jste to viděli už stokrát. Teď se ale objevila šance, že takovou loď díky pohonu jménem EmDrive skutečně postavíme. Na konci minulého tisíciletí jej vyvinul britský inženýr Roger Shawyer. Směle přitom prohlásil, že EmDrive je prvním krokem k warpovému pohonu, tedy nadsvětelné rychlosti.
Shawyer vs. Newton
Dlouhou dobu Shawyera nikdo nebral vážně. Teď se však jeho motor dostal do výzkumných laboratoří NASA, kde byl podroben dlouhodobým zkouškám. A výsledek? Podle vědců amerického vesmírného programu doopravdy pracuje. Má to ale jeden háček. EmDrive odporuje těm nejzákladnějším fyzikálním poučkám, konkrétně třetímu Newtonovu zákonu. Ten říká, že proti každé akci vždy působí stejná reakce. U vesmírných lodí se tento zákon projevuje tím, že chceme-li dostat loď do nebes, musíme vytvořit dostatek energie směrem k zemi. V praxi to znamená zažehnout raketový pohon, který loď vynese vzhůru. 
EmDrive: Tlukot mikrovln
EmDrive ale žádné raketové palivo nepotřebuje. Jeho pohonem je anténa přeměňující elektřinu na mikrovlnnou energii, která dovnitř uzavřeného trychtýřovitého motoru neustále posílá mikrovlnné částice. Jak částice naráží do stěn pohonné jednotky, vznikne tah a motor se začne pohybovat. Experti na EmDrive to připodobňují k situaci, kdy byste seděli v autě a pokoušeli se jej rozpohybovat boucháním pěstmi do volantu. Zní to jako nesmysl? Experiment NASA (stejně jako několik předchozích testů) ukazuje, že v případě EmDrive to vážně funguje.
Budoucnost objevování vesmíru?
EmDrive by mohl znamenat revoluční pohon pro dlouhé vesmírné lety, při nichž je důležité vozit s sebou co nejmenší zátěž. Lodě bychom tak mohli zbavit obrovských palivových nádrží. EmDrive potřebuje jen elektřinu, kterou bude měnit na mikrovlny. Tu si může snadno obstarat ze solárních panelů. Loď poháněná EmDrivem by navíc mohla létat slušnou rychlostí. Podle výsledku testů NASA by byla skoro dvousetkrát výkonnější než solární plachetnice a podle některých odhadů by loď poháněná EmDrivem doletěla na Mars už za 70 dní.
Ještě o něm uslyšíme
Fyzici nemají zázračné objevy rádi a velká řada odborníků fungování tajemného pohonu zpochybňuje. Tvrdí, že jeho výkon je jen výsledkem chybných výpočtů a statistické odchylky. Navíc upozorňují na to, že výzkum ještě není u konce a že výsledky jednotlivých zkoušek se liší až o několik řádů. Na jednoznačné zhodnocení, kdo má pravdu, je ještě brzy. Už teď je ale jisté, že o pohonu EmDrive toho hodně uslyšíme. Možná se ukáže jako nafouknutá bublina, která splaskne a bude se na ni vzpomínat jako na slepou vývojovou větev kosmického výzkumu. A možná jsme právě vstoupili do nové etapy prozkoumávání nových planet a galaxií. Samozřejmě doufáme v to druhé!
Jak se plachtí ve vesmíru
EmDrive možná nabídne cestování vesmírem bez paliva. Není ale první. Věděli jste, že ve vesmíru se dá létat pomocí plachet? Pokud čtete pravidelně ábíčko, tak to určitě víte. Pokud ne, vězte, že jde o nápad starý už více než 400 let. V roce 2010 se ho ale podařilo úspěšně vyzkoušet v praxi. Japonská vesmírná agentura JAXA vypustila do kosmu první solární plachetnici. Od té doby proběhla už řada experimentů. Sluneční plachty fungují podobně jako ty na stěžních lodí, ale neopírá se do nich vítr, nýbrž tlak sluneční záření. Jejich slabinou je bohužel nízká rychlost.
