Znáte to. Vidíte padat hvězdu a už už máte na jazyku přání, když vám kamarád oznámí: Vždyť je to družice! A má pravdu. Jasná tečka namísto pádu rychle mizí za obzorem a s prosbou o nový mobil musíte počkat na nějaký skutečný vesmírný šutrák. Jestli jste si ale přáli mít mobil s přesnější navigací, pak máte štěstí. Možná jste viděli vynášení jednoho ze satelitů systému Galileo na oběžnou dráhu a vaše přání se právě plní.
Výkonný nováček
Přesněji řečeno: Plní ho inženýři z Evropské vesmírné agentury (ESA). Nedávno spustili moderní satelitní síť pojmenovanou podle renesančního astronoma Galileo Galilea, který před pár sty lety objevil Jupiterovy měsíce. "Jeho" satelity pomohou vašemu mobilu či tabletu najít vlastní polohu s přesností na 30 centimetrů. Obíhají 23 222 kilometrů nad zemí, ale i z takové výšky dokážou vašemu tabletu sdělit, že se nachází na verandě na židli! Oproti tomu přesnost běžně využívaných a pár desítek let starých sítí GPS (USA) a Glonass (Rusko) se počítá na metry. Tablet by si klidně mohl myslet, že je v bazénu pod verandou, ačkoli by pořád ležel na té samé židli.
Civilové vpřed!
GPS a Glonass jsou původně armádní systémy, které vojáci uvolnili pro civilní sféru. Evropská síť Galileo však vznikla s orientací na bezplatné (méně přesná běžná navigace) a komerční (extrémně přesná) civilní využití, nikoliv s potřebou navádět rakety s výbušninami. To znamená, že armáda nemůže ovlivňovat její výkon kvůli vlastním operacím. Až bude na oběžné dráze všech 24 družic, pokryjí stabilním a silným signálem i odlehlé polární oblasti Evropy (místa za norským Nordkappem) a spojí síly s existujícími sítěmi. Výsledek? Všude budeme přesně vědět, kde jsme.
Jak to funguje
Rozšířeným omylem je, že satelity sledují naši polohu. Nic takového neumí: Ve skutečnosti jednotně vysílají směrem k naší planetě přesný čas a údaj o své poloze. Zařízení signály zachytí, provede matematickou operaci a podle výsledků určí svoji polohu. K tomu účelu jsou všechny satelity Galilea osazeny vodíkovými hodinami s odchylkou 0,45 nanosekundy, které doplňují nezávislé rubidiové hodiny s odchylkou 1,8 nanosekund. Pro poskytovatele navigačních a pozičních služeb to jsou podstatné výhody.
Džungle souřadnic
Proč potřebujeme nový navigační systém? Když pomineme trapný fakt, že Evropa ještě žádný pořádný nemá, je to kvůli budoucnosti, na kterou nejsou ostatní sítě připraveny. Už dnes sílí požadavky na přesné sledování co nejvíce věcí. A nejde jen o hledání pokémonů v křoví za trafikou. Řeč je především o bezpečnosti a plynulosti dopravy. Načítání dat o pohybu vozidel, lodí a letadel v reálném čase poslouží jako základ modelů pro optimalizaci tras nebo zajištění bezpečnosti nákladu či pasažérů.
Města se radují
Zejména moderní metropole Galileo ocení. Úzké silnice nestačí pojmout zvyšující se počty aut a ranní špičky jsou plné kolon a nervózních řidičů. Přesné snímání hustoty provozu v libovolnou denní dobu umožní městské síti semaforů dynamicky měnit intervaly světelných znamení. Teoreticky by tak měl klesnout počet úseků se zpomalenou dopravou.
Jede to samo!
Máme-li v budoucnosti jezdit auty bez řidiče, je přesná a okamžitá lokalizace vozidel klíčová. Na datech z Galilea závisí navádění inteligentních aut v provozu. Podobné modely se připravují pro systémy v námořních, leteckých anebo kamionových oborech. Velký význam budou mít i v automatickém doručování zásilek s pomocí dronů. Výsledkem má být bezpečnější a rychlejší přesun z místa na místo.
Najdi a zachraň
Satelity Galilea se již zapojily do záchranné sítě, ve které jsou i GPS a Glonass. Společně dokážou přijímat a zaměřovat nouzový signál. Doba jeho lokalizace, která dnes trvala kolem tří hodin, se s pomocí Galilea snížila na pouhých 10 minut a zaměření má přesnost metrů, nikoliv běžných kilometrů. Systém navíc umí nově odeslat zpět zprávu, že pomoc je již na cestě. Tonoucího námořníka to jistě potěší. Ale vážně, o leteckých a námořních nehodách mají záchranáři po zapojení Galilea mnohem přesnější informace a tím se zkrátí i jejich zásahová doba.
Galileo rolníkem
Jedno je jisté: Hledání kešek s Galileem bude mnohem menší zábava, protože budeme méně bloudit. Výhody ale převažují. Všichni si teď už dovedeme představit, jak navigace pomůže v dopravě. Ale co třeba v zemědělství? Nesmějte se! Existují projekty, ve kterých drony načítají satelitní údaje o své poloze a zároveň zaznamenávají vlhkost půdy pod sebou. Výsledkem je informace, kde přesně se mají spustit automatické zavlažovače. Na podobném principu pomohou satelity také inteligentním samoobslužným hnojícím traktorům. Zapojit se mohou i do monitorování a lokalizování požárů a záplav, přemnožení lesních škůdců a tak podobně.
Internet věcí
Loni jsme v ábíčku 4/2016 psali o internetu věcí. Předměty vybavené čipem budou předávat informace o svém stavu přes okolní předměty a dohromady vytvoří nový druh sítě. V roce 2020 má být takových předmětů kolem 50 miliard. Není problém, aby byly spojeny s Galileem a porovnávaly své polohové údaje s ostatními věcmi kolem sebe. Tím se podstatně zvýší přesnost v signálových džunglích, jakými jsou velká města s vysokými domy. A to ani nemluvíme o tom, že lehce najdete klíče, které jste ztratili.
Tři giganti v kapse
Všechno to zní skvěle, ale je tu jedno ale. Váš Android nebo iPhone se na Galilea ještě nepřipojí. V současnosti podporují jeho signál pouze tři chytré telefony (jestli je mezi nimi ten váš, zjistíte na usegalileo.eu). Do ostrého uvedení v roce 2020 mají mít čipset naladěný na Galilea všechny nové modely. Při práci budou využívat spojených sil Galilelo, Glonass a GPS. Kromě přesné lokalizace nám signál z nebe poskytne ještě jednu radost: Má být tak silný a čistý, že jeho dekódování nebude tak hardwarově náročné a mobil proto bude svižnější. A to je dobrá zpráva – ostatně jako vše, co se Galilea týká. Ty tři roky na něj snad čekat dokážeme!
Galileo sedí v Praze
Administrativní sídlo systému Galileo (GSA) se od roku 2012 nachází v pražských Holešovicích. Koordinuje všechny aktivity k uvedení systému na trh a podporuje vývoj aplikací. Bez přehánění tak můžeme říci, že Holešovice (v nichž mimochodem sídlí i redakce ábíčka) se zařadily mezi vesmírné čtvrti!
Najděte satelity!
Chcete se podívat, kolik satelitů nad vámi je? Pakliže máte Android, jděte po aplikaci Satellite AR. Na iPhone stahujte SatelliteLocator anebo placený StarWalk 2.
