Téměř veškeré světlo přicházející z vesmíru pochází z hvězd. Jen v naší Galaxii jich jsou stovky miliard. Jako obří pece přeměňují vodík na hélium a další prvky. Hvězdy se rodí, žijí i umírají. Ale jak rychle?
Na vlnách záření
Světlo má dvojí charakter. Je to částice zvaná foton, ale současně je to také vlnění. Existuje mnoho záření o různých délkách vln. Ty kratší – ultrafialové záření, rentgenové záření nebo gama záření – jsou pro nás nebezpečné. Naopak delší vlny můžeme bezpečně potkávat každý den. Infračervené záření vysílá třeba dálkový ovládač televize. S rádiovými vlnami přijímáme rozhlasové a televizní vysílání nebo Wi-Fi. Astronomové pozorují všechny druhy záření – každé se hodí na výzkum něčeho jiného.
Problém prach
Hvězdy vznikají z obrovských oblak plynu a prachu. Rychlost, s níž se tvoří, závisí na množství plynu v galaxiích. Prozkoumat zásoby plynu a na základě toho spočítat, jak rychle či pomalu se v té které galaxii hvězdy rodí, ale není snadné. Viditelné a ultrafialové záření z těchto oblastí často po cestě pohltí mezihvězdný prach. V minulosti astronomové sledovali různé typy záření a data kombinovali, což pro věrohodné výsledky není ideální. Nově se proto snaží oblaka plynu pozorovat prostřednictvím rádiových vln.
Odposlouchávání hvězd
Tým vědců pod vedením astrofyzičky Fatemeh Tabatabaei z Astrofyzikálního institutu na Kanárských ostrovech si vytipovali 52 eliptických galaxií s různými vlastnostmi. Na ně pak namířili anténu obřího radioteleskopu Effelsberg, který stojí v západním Německu. Jeho stometrová anténa s vysokou citlivostí je pro záchyt slabých rádiových signálů z galaxií ideální.
Největší radioteleskopy světa uvidíte ZDE!
Rádio funguje
Výsledky výzkumu ukázaly, že rádiové vlny jsou pro studium rychlosti tvorby hvězd ideální. Neruší je mezihvězdný prach a radioteleskopem získaná data není potřeba kombinovat s výsledky jiných pozorování. Navíc je rodící se hvězdy vysílají během několika fází svého vzniku. „Naladěním rádia“ tak astronomové získali cenný nástroj, který jim pomůže získat informace o vzniku a vývoji galaxií.
Vesmírná recyklace
Ve vesmíru platí, že čím je hvězda hmotnější, tím kratšího života se dožije. Nejméně hmotní červení trpaslíci žijí desítky miliard let – tedy déle, než je současné stáří vesmíru! Naopak nejhmotnější hvězdy se dožívají jen několika málo desítek milionů let. Právě tyto hvězdy jsou ale velmi důležité. Vesmír byl původně tvořen pouze vodíkem a héliem, další prvky vznikaly uvnitř hvězd. Obří hvězdy svůj život zakončí jako supernovy. Při obrovské explozi, kdy je velká část hvězdy rozmetána do kosmického prostoru, se do vesmíru dostává spousta cenných prvků, z nichž vznikají nejen nové hvězdy, ale i planety.
