Během jednoho ze svých průletů nad Enceladem objevila sonda Cassini vodík. Po objevu podpovrchového oceánu a některých chemických komponent je to třetí a poslední podmínka nutná k tomu, aby se pod povrchem mohl nacházet život. Zatím ale nevíme, zda tam nějaký život opravdu je. Jisté je jen to, že to není vyloučené.
Oceán v říši ledu
Enceladus není příliš velký. Jeho průměr je asi 500 km, což je srovnatelné s velikostí České republiky. Na povrchu vládne obrovský mráz: Teplota se zde pohybuje okolo –200°C. Přesto by tento ledový svět mohl hostit život. K jeho hledání se ale musíme vydat desítky kilometrů pod ledový povrch měsíce. Na Zemi způsobují slapové síly Slunce a Měsíce příliv a odliv. Enceladus je vystaven podstatně silnějším slapovým sílám blízkého Saturnu. Jejich vliv je natolik významný, že pod povrchem měsíce udržují oceán kapalné vody, která nezamrzá. Jeho existenci naznačily už v 80. letech sondy Voyager. Definitivně ji pak potvrdila sonda Cassini, která k Saturnu přilétla v roce 2004.
Zásobárna pro prstence
Prvním důkazem existence podpovrchového oceánu byly ledové gejzíry, které sonda Cassini objevila. Prasklinami povrchu v oblasti jižního pólu se do kosmického prostoru dostává vodní pára a další materiál. Za sekundu praskliny vychrlí přibližně 200 kg materiálu, který se stává součástí Saturnových prstenců. Na existenci oceánu ukazuje také hustota celého měsíce a měření teploty. V oblasti zvané tygří pruhy, která se také nachází u jižního pólu, je teplota nepatrně vyšší než na zbytku měsíce. Podle vědců to znamená, že tygřími pruhy vystupuje teplejší materiál z hlubin měsíce.
Nezbytné prvky pro život
Kapalná voda by sama o sobě pro vznik a existenci života nestačila. Další nezbytnou podmínkou je přítomnost některých chemických prvků – například síry nebo fosforu, které jsou součástí bílkovin. Některé na Zemi nalezené meteority je obsahují a také jádro Enceladu má podobné složení. Dá se proto předpokládat, že podpovrchový oceán je s těmito prvky v kontaktu a že jsou ve vodě obsaženy.
Zdroj energie
Poslední podmínkou pro život je zdroj energie. Letos v dubnu vědci oznámili, že Cassini během jednoho z průletů nad Enceladem objevila vodík, který v podpovrchovém oceánu vzniká reakcí horké vody a hornin. Znamená to, že pokud v oceánu existuje život, mohl by přežívat na "potravě" složené z vodíku a oxidu uhličitého rozpuštěného ve vodě – stejně jako to dělají některé pozemské mikroorganismy z prastaré skupiny Archaea, které žijí u mořských hydrotermálních vývěrů. Tato reakce se nazývá metanogeneze, protože jako vedlejší produkt v ní vzniká metan.
S čím se nepočítalo
Identifikovat skutečné stopy života v Enceladových gejzírech sonda Cassini bohužel nedokázala. Ani nemohla – v době, kdy se stavěla, se s možností existence života na Saturnových měsících vůbec nepočítalo. Jiná sonda, která by Enceladus prozkoumala, zatím není k dispozici – existuje jen koncept zvaný Enceladus Life Finder. Malá sonda by kroužila kolem Saturnu a prolétávala přímo skrze gejzíry Enceladu.
Další měsíce
Enceladus je hned po Zemi zřejmě druhým nejlepším místem, na němž by se mohlo dařit životu. Podle novějších objevů by se však mohl oceán kapalné vody nacházet také pod povrchem dalšího Saturnova měsíce Dione. Vyloučen není ani u měsíců Jupiteru – pod svým povrchem by jej mohla skrývat Europa a Ganymed.
