Na Zemi platí zákony. Když je porušíte, dostanete pokutu nebo půjdete do vězení. Jak je to ale ve vesmíru – může si každý za hranicí atmosféry dělat, co se mu zlíbí? Ne tak docela. V současnosti platí tzv. Kosmická smlouva, kterou podepsala většina zemí světa včetně té naší. Říká, že kosmický prostor patří celému lidstvu a má sloužit vědě a poznání. Také zakazuje například budování vojenských základen na Měsíci či vynášení jaderných hlavic a zbraní hromadného ničení na oběžnou dráhu Země.
Čas pro nová pravidla
Jenže smlouva už je stará. Letos slavíme přesně její padesátiny. Za půlstoletí ji sice ještě nikdo neporušil, jenže od roku 1967 se vesmír změnil. Odborníci věří, že stát se astronautem už brzy nebude jen privilegium několika málo speciálně vytrénovaných odvážlivců, ale že do vesmíru budou čím dál častěji cestovat i obyčejní lidé. Bojí se, že jednou přijde chvíle, kdy svět za hranicí naší planety nebude už jen mírumilovným místem pro výzkum. Bojí se, že přijdou opravdové hvězdné války.
Vesmírný zločin
Skupina expertů na mezinárodní právo proto začala připravovat nový manuál pro případ, že se někdo rozhodne galaktický mír porušit. Dokument se jmenuje MILAMOS, což je anglická zkratka pro Manuál mezinárodního práva pro vojenské operace ve vesmíru. Nový zákoník chování v kosmu vnímá v současnosti jako jednu z nejkritičtějších hrozbu napadení družic hackery. V současnosti kolem naší planety krouží více než 1400 satelitů. Některé slouží pro astronomický výzkum, jiné používají armády a další šíří televizní vysílání, zajišťují GPS navigaci nebo předpovídají počasí.
Útok na družici
Co by se stalo, kdyby se do nich dostal hacker? Mohl by například ovlivnit to, co vidíme v televizi, jak to rádi dělávají padouši v superhrdinských filmech. Nebo by mohl být mazanější. Kdyby třeba zaměnil snímky ze satelitů, které používá armáda pro odlišení civilních a vojenských oblastí a podle těchto snímků určuje místa pro bombardování, může tím ohrozit tisíce lidských životů. Nový dokument chce přesně popsat, co například v takovéto situaci dělat, jak jí zabránit, a pokud se to nepodaří, jak s takovým hackerem naložit po jeho dopadení.
Zajatci v kosmu
Odborníci, kteří připravují MILAMOS, chtějí také navrhnout řešení pro případ, že dojde ke střetu dvou kosmických lodí znepřátelených zemí. Stejně tak se chce připravit na situaci jako ze sci-fi filmu, kdy se dva státy rozhodnou poměřit svoje síly v kosmu. Zatím sice nehrozí střety mateřských lodí, ale může dojít k likvidaci satelitů nebo dokonce sestřelení posádky vědců letící na výzkumnou misi. Nebo jak postupovat v případě, že někdo uloupí loď i s posádkou? Všichni víme, jak to chodilo v době pirátů. Experti proto připravují návodné postupy, jak se zachovat v situaci, kdy jedna skupina astronautů zajme druhou. Na Zemi by platila stará vojenská úmluva o tom, že neozbrojení zajatci mají být ve zdraví vráceni druhé straně konfliktu. Platí to ale i mimo naši planetu?
Rozdělení rajonů
Nová smlouva také počítá s uklízením odpadků. Už řadu let se hovoří o tom, že kolem naší planety krouží zhruba 18 tisíc trosek starých raket, vyřazených družic a dalšího neřádstva ze starých kosmických technologií. Mimoto byste při vyhlídkovém letu okolo Země spatřili kromě velkých trosek i stovky milionů miniaturních úlomků. Nemusíme snad dodávat, že ve vzduchoprázdnu na oběžné dráze se vyřazená raketa nerozloží za deset ani sto let. S úklidem vesmírného odpadu si zatím nikdo hlavu neláme. A ani nemusí. Nová smlouva to chce změnit a klade si za úkol nastavit pravidla pro společný úklid.
Nové hrozby
Kdo se zhostí role galaktického šerifa, zatím není jasné. Zato je jisté, že s nástupem nové technologické éry v dějinách lidstva si musíme stanovit nová pravidla. Něco podobného jako kosmický MILAMOS vzniká i v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tzv. Tallinnský manuál napsali experti poprvé v roce 2009 a letos připravili aktualizovanou verzi 2.0. Díky němu může policie a soudy lépe pochopit svět hackerů a spravedlivě s nimi bojovat. Doufejme, že manuál pro řešení hvězdných válek zůstane zavřený. Ale pokud skutečně ke kosmickému konfliktu dojde, budeme připraveni. A kdokoli, kdo se rozhodne ve vesmíru spáchat zločin nebo akt agrese, bude vědět, co ho za to čeká.
Kosmické zbraně z historie
Sluneční paprsek smrti (1996)
Představte si obří zrcadlo ve vesmíru, které by dokázalo nasměrovat sluneční paprsky na určitý bod na Zemi a spálit ho na prach. Zní to jako z bondovky? Taky se to v ní objevilo – ve filmu Dnes neumírej. Ve skutečnosti ale tento nápad pochází z hlavy skotského matematika Johna Napiera, který s ním chtěl pálit plachty nepřátelských lodí. Nápad o pár století později oživili nacističtí vědci. Představovali si obří vesmírný reflektor z kovového sodíku o rozměrech 9 km2, který by dokázal jedním paprskem spálit celé město. Ještěže to nestihli.
Programy Mol a Almaz (1964-1991)
V době prvních letů do vesmíru přemýšleli Rusové i Američané o vojenských misích na orbitu naší planety. Zatímco americké letectvo kosmický program Mol zrušilo ještě před prvním vzletem, Rusové poslali na oběžnou dráhu tři lodi s vojáky v rámci přísně utajovaného programu Almaz. Jednu z nich konstruktéři dokonce vybavili leteckým kanonem o ráži 23 mm z bombardéru Tupolev Tu-22, které si můžete prohlédnout na fotografii. Šlo zatím o první a poslední ozbrojenou loď mimo naši atmosféru.
Atomové hvězdné války (1983)
Prezident Ronald Reagan se jednou rozhodl, že Spojené státy ochrání před jaderným útokem z vesmíru. Představoval si, že nad Amerikou postaví síť družic, které budou hrozící hlavice likvidovat laserem. Zní to na osmdesátá léta trochu moc odvážně? Proto se také začalo tomuto programu říkat posměšně Hvězdné války podle sci-fi trháku té doby. Z plánů na vesmírný protiatomový deštník sešlo, Američané ale přeci jen uspěli. Své soupeře ze Sovětského svazu polekali svým smělým plánem natolik, že raději podepsali dohodu o odzbrojení.
Vesmírní samaritáni… vlastně Asgarďani
Ruský vědec Igor Ašurbejli patří k uznávaným osobnostem současného kosmického výzkumu. Jeho představy jsou ale mnohem větší než jen vývoj technologií. Před pár měsíci založil kosmické království Asgarďanů a snaží se, aby ho ostatní země uznali jako samostatný stát. Chce, aby vesmír sloužil mírumilovným účelům. Na to mají dohlížet právě Asgarďané. V tuto chvíli se k němu připojilo již více než čtvrt milionu občanů. Zní to šíleně? Možná. Ale myslí to vážně. Letos dokonce poputuje do kosmu první družice Asgardia-1.
