Největší Saturnův měsíc Titan je velmi zajímavým světem. Je to jeden z největších měsíců ve sluneční soustavě, má hustou atmosféru, jezera a řeky a dokonce na něm padají srážky! Se Zemí má mnoho společného, ale přesto je zcela odlišný. Kyslík nahrazuje dusík a vodu tekuté uhlovodíky metan a etan. Teoreticky bychom na jeho povrchu mohli postavit základnu a metan používat jako raketové palivo.
Kosmická loď
Firma SpaceX nedávno představila projekt ITS (Interplanetary Transport System, Meziplanetární dopravní prostředek). Obří kosmická loď s kapacitou pro 100 lidí plus potřebný náklad má v budoucnu dopravovat lidi na Mars. Měla by však být schopna přistávat na jakémkoliv tělese s pevným povrchem, což platí i pro Titan. Její opakovatelně použitelnou nosnou raketu má pohánět 42 motorů Raptor. Palivem bude právě metan, kterého je na Titanu dostatek. Raketový pohon tedy máme vyřešený, jinou otázkou je, kde vzít energii pro samotnou základnu.
Zdroje energie
Na povrchu Titanu bychom bez ochrany dlouho nevydrželi: V atmosféře není kyslík a teplota se pohybuje kolem –180 stupňů Celsia. Museli bychom žít ve vytápěných obytných modulech s dýchatelným vzduchem a na procházky používat skafandry. Každá základna by tedy potřebovala ne zrovna malý zdroj energie. V nedávné studii se vědci podívali na možnosti, jak na povrchu Titanu vyrábět elektřinu. První základny by mohly napájet radioizotopové generátory, které využívají rozpadu jaderných prvků. V kosmonautice se používají už dnes – jedním takovým je vybaveno například vozítko Curiosity, které operuje na Marsu. Pro dlouhodobou kolonizaci Titanu by se však hodil ještě další zdroj.
Elektrárny
Na Titanu jsou řeky, takže by nás mohlo napadnout se inspirovat vodními elektrárnami a postavit "metanové elektrárny". Problém je, že kromě občasných velkých záplav jsou zdejší řečiště obvykle vyschlé. Stavbu přehrad zase komplikuje terén. Mnohem výhodnější by bylo využít energii přílivových vln. Na Zemi způsobují příliš a odliv slapové síly Slunce a Měsíce, na povrchu Titanu je to blízký Saturn. Největší moře na Titanu se jmenuje Kraken a je 5krát větší než Česká republika. Výška hladiny se během dne mění asi o metr, což by na výrobu elektřiny stačilo. Uprostřed moře je navíc úžina podobná Gibraltarskému průlivu, kudy proudí velké množství kapaliny.
Slunce…
Titan je mnohem dál od Slunce než Země, takže dostává jen setinu energie ve srovnání s naší planetou. Na první pohled to není dobré místo pro stavbu solárních panelů. Výhodou je ale dostatek místa: Už kousek od základny můžete postavit obrovské pole solárních panelů. Vědci spočítali, že kdybychom postavili solární panely na desetině povrchu Titanu, bylo by dost energie pro 300 milionů lidí! Problémem však bude údržba. Solární panely je nutné udržet čisté, jinak jejich výkon poklesne.
… a vítr
Bez šance kupodivu nejsou ani větrné elektrárny. Na povrchu Titanu je sice bezvětří, ale ve svrchní vrstvě atmosféry, to fouká celkem slušně. Pokud bychom tam dokázali umístit turbíny, měli by kolonisté o energii alespoň částečně postaráno.
Jediná návštěva
Nejvíce informací o Titanu získala kosmická sonda Cassini. Saturn a jeho měsíce zkoumá od července 2004, v polovině září letošního její mise skončí dopadem do atmosféry Saturnu. Vědci totiž nechtějí riskovat její budoucí kolizi třeba právě s Titanem a jeho možnou kontaminaci. Přes hustou vrstvu atmosféry není povrch Titanu vidět. Cassini ale má na palubě radar, který atmosférou pronikne a povrch ohmatá. V lednu 2005 vysadila Cassini do atmosféry Titanu sondu Huygens. V budoucnu by mohla přistát sonda na hladině metanového jezera nebo měsíc prozkoumat speciální balon. Počítá se i s ponorkou pro výzkum Krakenu.
