Kluzáky nenabírají výšku silou motorů jako klasická letadla, ale díky vzdušným proudům. Trochu se to podobá nebeskému surfování. Dovedete si představit, že existuje kluzák, který pouze s jejich asistencí vystoupá skoro až do kosmu?
Rekordní výška
Aktuálně se posádce jednoho kluzáku podařilo bez jakéhokoli motoru nebo jiného pohonu vzlétnout až do výšky 15 902 metrů. Nejde o náhodu, ale strhující projekt na pomezí vědy a dobrodružství. Jmenuje se Perlan a jeho tým se už více než deset let snaží dokázat, že kluzáky mohou létat i tam, kam se běžně podívají jen raketoplány, výzvědné letouny nebo meteorologické sondy. V roce 2006 představil první prototyp a dostal se s ním skutečně až na kraj vesmíru. Nový kluzák Perlan II ale vzlétl ještě výše. Kromě toho nabízí modernější technologie a praktické využití.
Jedinečné podmínky
Piloti si jako základnu pro překonání světového rekordu vybrali mezinárodní letiště El Calafate na jihu Argentiny. Pro bezmotorový let do vesmíru má ideální podmínky: Touto částí Patagonie po dobu pouhých pár týdnů v roce prochází silné vzdušné proudění. Přitom naráží na majestátní velehory Andského masivu. Aby proudy zdolaly jejich vrcholky, musí se obrátit a začít stoupat vzhůru. Někdy jsou přitom tak silné, že sahají až na kraj stratosféry. Odborně se tomu říká orografické vlnové proudění.
Perlan: Prototyp č. 2
Než se ale tvůrci projektu vydali do Argentiny plachtit po vzácném vzdušném proudu, museli navrhnout perfektní letoun. Po zkušenostech z prvního prototypu sestavili opět superlehký (váží jen 570 kg) stroj pro dvoučlennou posádku. Tentokrát ho ale více přizpůsobili letu ve výškách nad 10 kilometrů. Dominují mu široká křídla s rozpětím 25 metrů a maximálně aerodynamická trup. Na rozdíl od prvního Perlanu, v němž musela posádka nosit kosmické skafandry půjčené od NASA, má druhý prototyp přetlakovou kabinu. Díky ní se mohla posádka bez omezení věnovat pilotování.
Ekoletoun pro vědce
Tvůrci si od projektu slibují, že otevře cestu k bližšímu zkoumání hranice atmosféry. Meteorologové budou moci pozorovat dění v nejvyšších vrstvách atmosféry a pochopit tak lépe principy, kterými se řídí počasí na celém světě. Stejně tak může Perlan II sloužit výzkumníkům, kteří se zabývají změnami klimatu nebo nebezpečnými trhlinami v ozónové vrstvě kolem Země. Díky kluzákům se budou moci snadno dostat přímo na "místo činu". Tady pak budou moci odebírat vzorky chemikálií, které vrstvu oslabují. Autoři projektu Perlan také upozorňují na to, že podmínky ve výšce 15 000 metrů odpovídají atmosféře na Marsu. Kluzáky proto mohou využívat i astronauti pro nácvik létání nad povrchem rudé planety. A to vše bez jediné kapky leteckého benzinu!
Výškové rekordy v číslech
- 20 km vysoko letos vzlétl čínský dron na solární pohon
- 41 424 m z této výšky skočil padákem Alan Eustace v roce 2014
- 3 m tak vysoko vzlétlo první motorové letadlo Wright Flyer v roce 1903
- 29 524 m vysoko se podíval solární letoun NASA Helios v roce 2011
- 27 km nad mořem byla vypuštěna papírová vlaštovka v roce 2010
- 21 290 m je výškový rekord indického horkovzdušného balonu z roku 2005
- 112 km vystoupal v roce 2004 raketoplán SpaceShipOne
- 18,3 km je dostup letadla Concorde a nepřekonaný civilní rekord
- 10 823 m z této výšky letos skočil Fraser Corsan ve wingsuit kombinéze