Jasnost běžné supernovy postupně klesá, ale tato začala zase zjasňovat. Později se podařilo najít archivní snímky, podle kterých hvězda vybouchla už v roce 1954. Jak mohla hvězda přežít výbuch supernovy a o šedesát let později vybouchnout znovu? Přesnou odpověď zatím neznáme.
Hvězda s hmotností 50 Sluncí
Podle odhadů má hvězda hmotnost asi 50 Sluncí. Existuje hypotéza, že uvnitř hvězdy se nachází tak extrémní podmínky, že se energie mění na hmotu a antihmotu. Zatímco hmota se skládá z běžných částic, antihmota se skládá z antičástic, což jsou částice o stejné hmotnosti, ale opačných charakteristikách. Pokud se potká částice s antičásticí, dojde k uvolnění velkého množství energie.V případě iPTF14hls je při výbuchu odvržena vnější vrstva hvězdy, ale jádro hvězdy zůstává neporušené. Celý proces se může opakovat několik desítek let, než dojde ke konečnému výbuchu a vzniku černé díry.
Jak vzniká supernova
Výbuchem supernovy končí svou poměrně krátkou pouť velmi hmotné hvězdy. Po výbuchu supernovy je materiál hvězdy rozmetán do okolního prostoru. Jedním z nejslavnějších pozůstatků po výbuchu supernovy je Krabí mlhovina. Nalezneme ji v souhvězdí Býka ve vzdálenosti 6500 světelných let. K výbuchu supernovy došlo v roce 1054, což víme velmi přesně díky pozorování tehdejších čínských a arabských hvězdářů. Na místě bývalé hvězdy zůstala krásná mlhovina. Její průměr je 11 světelných let a zvětšuje se rychlostí asi 1500 km/s.
Vznik Krabí mlhoviny:
V centru Krabí mlhoviny se nachází pulsar – pozůstatek po jádru bývalé hvězdy. Jedná se o extrémně hustý objekt o průměru jen asi 28 až 30 km. Pulsar se rychle otáčí a vyzařuje záření v úzkém svazku. Můžeme si to přirovnat k majáku sanitky nebo policejního auta. "Maják" pulsaru z Krabí mlhoviny na nás také bliká a to mimo jiné v rádiové části spektra. Jeden záblesk (puls) vyšle 30krát za sekundu.
