Merkur připomíná Měsíc. Venuše je pekelný svět. Mars naopak chladný a vyprahlý. Máme štěstí, že žijeme na Zemi s její atmosférou, pevninskými kontinenty a oceány. Svět planet mimo sluneční soustavu může být ale mnohem pestřejší. Mohou existovat extrémně horké planety nebo takové, které celé pokrývá oceán.
100 % vody
Více než 70 % zemského povrchu je pokryto vodou. Je to poměrně hodně, ale podle některých vědců existují ve vesmíru planety, kde voda zabírá více než 90 % povrchu nebo dokonce celý povrch. Fergus Simpson z Barcelonské univerzity provedl simulace, podle nichž je podobných vodních světů z potenciálně obyvatelných planet většina. Simpson však své modely nezakládá na pozorování konkrétních planet a někteří kolegové s jeho závěry úplně nesouhlasí.
Neznámé složení
Dnes sice známe tisíce planet mimo sluneční soustavu, ale prozkoumat jejich povrch neumíme. Většinu těchto takzvaných exoplanet dokonce ani nevidíme, objevujeme je jen díky jejich vlivu na mateřskou hvězdu. U některých z nich znají vědci jen jejich velikost, u dalších zase jen hmotnost. Pokud znají obě hodnoty, mohou určit jejich hustotu a odhadnout alespoň přibližně jejich složení. V budoucnu ale možná dokážeme oceány a pevninu na vzdálených planetách studovat detailněji. Pevnina totiž odráží jiné množství světla než oceány. Jak se planeta otáčí, mohli bychom tyto změny v odraženém světle pozorovat.
Voda na horké planetě
Jedním ze slibných kandidátů na vodní svět je exoplaneta GJ 1214 b. Je asi 2,5krát větší než Země a obíhá okolo malé a chladné hvězdy. Jeden rok na ní trvá jen 1,5 dne. Planeta má výrazně menší hustotu než Země a je možné, že podstatnou část její hmoty tvoří voda. Nepůjde však o oceán kapalné vody, spíše o exotickou formu ledu nebo o velké množství vody v obrovské atmosféře. Na povrchu planety je totiž nejméně 200 stupňů Celsia.
Kde se bere?
Existuje teorie, že minimálně část vody dopravily na Zemi komety. Novější výzkumy komet ale odhalily, že obsahují jiný „typ“ vody, než je na Zemi. Pokud planeta nedostane vodu dodatečně, musí ji mít dostatek už při svém vzniku. Planety i hvězdy vznikají v disku z prachu a plynu. Dál od rodící se hvězdy je už dostatečně chladno na to, aby se tam voda udržela ve formě ledových krystalků. Této oblasti, která obsahuje dostatek materiálu k tvorbě těles bohatých na vodu, se říká sněžná čára. Neznamená to ale, že vodní planeta musí obíhat právě v ní. Mohla tam jen vzniknout a později se přesunout blíže ke své hvězdě.
Vznik života mimo kontinent
Obrovské oceány mohou být vhodné pro vznik primitivního života. Složitější formy života se ale na Zemi zrodily až na souši. Podle některých teorií není pro jejich vývoj ideální jeden obří kontinent, protože v jeho centru vznikne obří poušť. Nejlepší by tedy byla planeta s oceány a mnoha menšími kontinenty – taková druhá Země.
Ve sluneční soustavě
Vodní světy nemusí být jen u cizích hvězd, mohou se nacházet i v naší sluneční soustavě. Hluboko pod povrchem některých měsíců mohou být i několik kilometrů hluboké oceány. Mezi takové patří Jupiterovy měsíce Europa a Ganymed. Druhý z nich je největším měsícem ve sluneční soustavě a jeho oceán může mít více vody, než obsahují pozemské oceány. Podpovrchový oceán je zřejmě také na Saturnově měsíci Enceladu.
