Od roku 2013 pracuje ve vesmíru evropská družice GAIA. Jedním z jejich hlavních úkolů je přesné měření pozic a vzdáleností stovek milionů hvězd v našem okolí. Na základě podobných dat pak mohou vědci sestavit trojrozměrnou mapu našeho hvězdného okolí a nasimulovat hvězdná setkání v minulosti i budoucnosti.
Nejbližší hvězdou od Slunce je dnes ve vzdálenosti 4,3 světelných let od nás Proxima Centauri. V budoucnu tomu ale bude stejně jako v minulosti jinak.
Hvězda neandrtálců
Občas se stane, že okolo sluneční soustavy proletí hvězda. Jeden z příkladů nastal před 70 tisíci lety v dobách, kdy na Zemi žili neandrtálci. Okolo sluneční soustavy prolétla ve vzdálenosti jen 0,6 světelných let Scholzova hvězda, která se dnes nachází 20 světelných let daleko. Ve skutečnosti se jedná o dva objekty – červeného trpaslíka a hnědého trpaslíka, kteří obíhají okolo sebe.
Pohyb hvězd v budoucnu a průlet Gliese 710:
Dodnes nacházíme důkazy tohoto blízkého setkání. Tým vědců ze Španělska a Velké Británie zkoumal dráhy 340 těles, která se pohybují sluneční soustavou po hyperbolických drahách. Podle jejich závěrů dráhy těchto těles ovlivnila svou gravitací Scholzova hvězda během svého průletu.
Čekají nás další setkání
Podle nedávných výsledků je hvězdný provoz v našem okolí až dvakrát větší, než se původně myslelo. V průběhu jednoho milionu let projde okolo nás do vzdálenosti 6,5 světelných let asi 87 hvězd. K velmi blízkému setkání dojde za 1,3 milionů let. Hvězda Gliese 710 mine sluneční soustavu ve vzdálenosti jen 0,25 světelných let!
Gliese 710 se stane nejjasnější hvězdou na nočním nebi. Může ale také ohrozit život na Zemi. Daleko od Slunce se nachází Oortův oblak, což je zásobárna kometárních jader. Gliese 710 může vymrštit velké množství těchto těles do vnitřních částí sluneční soustavy. Některé komety by se mohly srazit se Zemí.
