Na americkém Mysu Canaveral se už od loňského léta sestavuje jedna z nejsilnějších raket: Delta IV Heavy na začátku srpna vynese do vesmíru sondu Parker Solar Probe, která se během následujících šesti let bude postupně víc a víc přibližovat ke Slunci.
Sonda na obletu Slunce
Podle plánů NASA by měla Parker Solar Probe odstartovat mezi 31. červencem a 19. srpnem 2018. Po svém startu se vydá na velmi protáhlou oběžnou dráhu okolo Slunce. Při prvním průletu mine Slunce ve vzdálenosti 25 milionů kilometrů. Postupně se bude dostávat blíž, k čemuž jí pomůže i sedm průletů okolo Venuše. Vědecké přístroje budou v plném nasazení vždy jen několik dní před a po průletu. Poté začne sonda odesílat získaná data zpět na Zemi a připravovat se na další průlet. Do roku 2024 proběhne podobných průletů 24. Pak začne „horká fáze“. Před Vánocemi roku sonda 2024 prosviští okolo Slunce ve vzdálenosti jen 6 milionů kilometrů. Další těsné průlety nastanou v březnu a v červnu roku 2025.
Pekelně extrémní podmínky
Během průletů okolo Slunce čekají Parker Solar Probe extrémně náročné podmínky: Z chladného kosmického prostoru se vrhne vstříc obrovskému žáru. Sonda je speciálně vybavena, aby náročné podmínky zvládla. Před vysokými teplotami až 1400 stupňů ji ochrání více než 11 cm tlustý štít z uhlíkových kompozitů. Na přelomu roku vědci zavřeli sondu do obří vakuové komory a testovali, zda měnící se teplotní podmínky vydrží. Na palubě bude mít sonda pět vědeckých přístrojů, které se zaměří na výzkum sluneční atmosféry, magnetického pole a proudu nabitých částic, které ze Slunce proudí.
Sluneční koróna
Viditelná část sluneční atmosféry se jmenuje fotosféra a má 600 stupňů. Ještě nad fotosférou je řídká koróna, která přechází do kosmického prostoru. Přestože se koróna nachází dál od slunečního jádra, její teplota je vyšší – až 1,5 milionu stupňů. Korónu můžeme vidět jen speciálním přístrojem, který odstíní sluneční disk, nebo při úplném zatmění Slunce. Sonda Parker Solar Probe se ale na koronu podívá zblízka a pokusí se zjistit další informace o mechanismech, které ji ohřívají.
Kosmické počasí
Jedním z dalších úkolů Parker Solar Probe je výzkum slunečního větru. Jedná se o proud nabitých částic, který Slunce neustále vyzařuje všemi směry. Sluneční vítr způsobuje v zemské atmosféře krásné polární záře, ale může být i nebezpečný. Zejména velké sluneční erupce mohou ohrozit energetické soustavy na Zemi, družice na oběžné dráze nebo astronauty na Měsíci a při letu na Mars. Parker Solar Probe nám může pomoci lépe předpovídat kosmické počasí, což je soubor všech procesů, které se odehrávají na Slunci a ovlivňují Zemi, její atmosféru i magnetické pole.
Parker Solar Probe
Jméno po živém
Sondy a kosmické dalekohledy jsou častokrát pojmenovány podle významných astronomů – například Hubblův dalekohled, Kepler nebo Newton. Zatím se však sondy pojmenovávaly jen po astronomech – nebožtících. Sonda Parker Solar Probe jako první v historii ponese jméno ještě žijícího vědce. Eugen Parker v roce 1958 publikoval odborný článek, ve kterém pro tok nabitých částic ze Slunce poprvé použil termín sluneční vítr.
