Objekt s podivným názvem TXS 0506+056 je tak zvaným blazarem. Jedná se o supermasivní černou díru ukrytou v srdci galaxie ve vzdálenosti 5,7 miliard světelných let. Z pólů černé díry proudí výtrysky hmoty a částic s vysokou energií a to včetně neutrin.
Jsou to velmi zajímavé částice, které nelze vidět, pohybují se rychlostí světla a dokáží jako duchové projít zdí, člověkem a dokonce celou Zemí. Neutrina vznikají ve Slunci, při výbuchu supernovy nebo i v jaderných elektrárnách. Každou sekundou projdou naším tělem miliardy neutrin.
Tajemné pozorování
Vědci říkají, že neutrina velmi špatně interagují s hmotou. Jak je tedy dokázali pozorovat? Pro odpověď se musíme vydat do Antarktidy.
V chladu arktického ledu se nachází observatoř IceCube (Ledová kostka). Do hloubky až 2,5 km jsou spuštěny struny, na které jsou připevněny detektory. Neutrina sice proletí ledem i betonem úplně bez problémů a nezanechají žádné stopy, ale občas se některé z neutrin "vybourá". Koliduje s molekulou ledu, čímž vznikne nová částice pohybující se rychlostí větší, než je rychlost světla v ledu. Vzniká tím záření, které dokáží vědci změřit.
Díky stopě po srážce neutrina a molekuly vody mohli vědci určit místo na obloze, ze kterého neutrina přilétla. Kosmický dalekohled Fermi pak zjistil, že na stejném místě se nachází zmíněný blazar. Zachycené neutrino mělo velmi vysokou energii. Vědci už delší dobu tušili, že neutrina z vysokou energií přilétají právě od blazarů. Chyběl ale důkaz. Ten uvízl až v arktickém ledu.
