Ve čtvrtek 19. dubna 2018 vynesla raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX do vesmíru malou družici TESS, která se zaměří na hledání planet u jiných hvězd – takzvaných exoplanet. TESS je zatím nejlehčí náklad, který kdy Falcon 9 do vesmíru dopravil. Zatímco Hubblův dalekohled je velký jako autobus, TESS bychom mohli přirovnat k větší ledničce.
Speciální lovecká dráha
Raketa Falcon 9 dopravila TESS na velmi protáhlou dráhu okolo Země. Ale to byl teprve začátek. Bude trvat dva měsíce, než se TESS dostane na konečnou dráhu. Pomůže ji k tomu série zážehů vlastních motorů a také gravitace Měsíce, okolo něhož proletěla v polovině května ve vzdálenosti 8 tisíce kilometrů. Na své konečné dráze se TESS bude pohybovat ve vzdálenosti 108 tisíc až 376 tisíc kilometrů od Země. Jeden oběh jí zabere 13 dní. Dráha byla zvolena tak, aby mohla nerušeně pozorovat vybrané hvězdy, nečelila výkyvům teplot a nemusela provádět dodatečné korekce svými motory.
TESS má čtyři kamery
Jediným vědeckým vybavením mrňavé TESS je čtveřice kamer s detektory pro měření jasnosti hvězd. Kamery budou pozorovat pás oblohy o rozměrech 24 × 96 stupňů. Je to opravdu velký kus oblohy - vešlo by se do něj téměř 10 tisíc Měsíců v úplňku! Detektory budou pracovat v infračervené části spektra. Pro lidské okolo neviditelné záření nebylo vybráno náhodou: TESS se má mimo jiné zaměřit na chladné červené trpaslíky, kteří více vyzařují více v infračervené oblasti záření. Pro správnou funkci musí být její detektory chlazeny na -70 °C. Na palubě ale nemusí být žádné speciální chladící zařízení - TESS si vystačí s chladem kosmického prostoru.
Průzkum celé oblohy
Pásu oblohy, který bude TESS v jednu chvíli pozorovat, se říká sektor. Po dvou obězích okolo Země nebo také po 27 dnech se družice pootočí a začne pozorovat další sektor a pak další. Za rok prozkoumá 13 sektorů a téměř celou jižní oblohu, poté se pustí do severní oblohy. Sektory se navzájem částečně překrývají. Některé hvězdy leží ve více sektorech, takže budou ve skutečnosti pozorovány déle než 27 dní. Nejdéle bude jedna hvězda pozorována 350 dní.
Blízké jasné hvězdy
Hlavním úkolem TESS je najít exoplanety u blízkých a jasných hvězd do vzdálenosti několika málo stovek světelných let od Země. Nečeká se, že bychom dokázali k těmto planetám v nejbližší době doletět, ale výzkum planet u jasnějších hvězd je jednoduší. Vědci mají vybráno 200 tisíc preferovaných hvězd. Očekává se, že TESS u nich najde asi 1200 planet a asi 250 z toho budou světy menší než dvojnásobek Země. Atmosféry některých planet pak prozkoumá Kosmický dalekohled Jamese Webba - nejdražší astronomický přístroj v historii, který odstartuje už za dva roky.
Nejen exoplanety
Jasnost vybraných 200 tisíc hvězd bude TESS měřit každé dvě minuty. Dvakrát za hodinu ale udělá snímek celého sektoru, což pravděpodobně povede k objevům tisíců dalších planet u méně jasných a tedy nepreferovaných hvězd. Data ale také poslouží k výzkumu asteroidů, hledání supernov nebo viditelných projevů tajemných gama záblesků.
Jak se loví exoplanety
Planety u vzdálených hvězd jsou malé a přezářené světlem hvězdy. TESS ani jednu z nich neuvidí, ale přesto jich najde tisíce. Jak? Stačí, když planeta přejde před svou hvězdou a zablokuje část jejího světla. Stačí, aby jasnost poklesla o desetiny procenta, a TESS už ji dokáže změřit.
