K Marsu se už vydaly desítky kosmických sond. Z oběžné dráhy i na povrchu zkoumaly jeho složení, počasí i atmosféru. Nová sonda InSight se jako první zaměří výhradně na marsovské nitro. Prozkoumá marsotřesení a podívá se na vnitřní stavbu a geologickou historii rudé planety.
Do nitra Marsu
Mars je jednou z planet zemského typu, s vnitřní stavbou podobnou naší Zemi. Má jádro, plášť a kůru. Sonda InSight má upřesnit rozměry jednotlivých částí a také zjistit podrobnosti o hustotě a složení jádra. InSight je podobná sondě Phoenix, která před deseti lety přistála nedaleko severního pólu planety. Phoenix byla vybavena mechanickým ramenem pro odběr vzorků. Podobný nástroj má také InSight, ale její úkoly budou jiné: Na povrch planety vysadí dva klíčové vědecké přístroje – seismometr SEIS a sondu pro měření tepelného toku HP3.
Vědecké přístroje
SEIS je velmi citlivý přístroj pro měření marsotřesení. Kromě otřesů způsobených aktivitou samotné planety zaznamená také dopady meteoritů. Jen si musí dát pozor na prachové bouře, které na Marsu probíhají. Nejsou sice tak ničivé jako ve filmu Marťan, ale mohou ovlivnit měření. Sonda proto disponuje i menší meteorologickou stanicí, aby vědci o vlivech atmosféry věděli.
HP3 si můžeme představit jako speciálními senzory vybaveného "krtka", který pronikne do hloubky až 5 metrů a bude měřit tepelný tok. Hlavním úkolem je zjistit, jak velké množství tepla pochází z jádra Marsu, a prozkoumat termální historii planety.
Riskantní přistání
InSight vstoupí do atmosféry Marsu 26. listopadu rychlostí 6,3 km/s. O první velké zbrzdění se jí postará atmosféra: Je sice mnohem řidší než pozemská, ale i tak musí sondu chránit tepelný štít. Poté přijdou ke slovu padáky a nakonec brzdící motory. Celý přistávací manévr bude kvůli zpoždění signálu mezi Marsem a Zemí automatický. Po přistání dojde v průběhu několika týdnů k vysazení dvou hlavních vědeckých přístrojů. Sonda je vybavena také kamerami, takže se můžeme těšit na fotografie z okolí místa přistání.
Pasažéři WALL-E a EVE
Společně se sondou se k Marsu vydaly i dvě malé družice Mars Cube One (MarCO), které zajistí přenos dat mezi sondou a Zemí během přistávacího manévru. MarCO jsou družice typu CubeSat – standardizovaných krychlí o hraně 10 cm. Družice se může skládat z více krychliček, v případě MarCO jich je šest. Družice dostaly přezdívky WALL-E a EVE podle hrdinů ze známého animovaného filmu Vall-I. Robot WALL-E se totiž v jedné scéně pohybuje vesmírem díky hasicímu přístroji a MarCO používají oxid uhličitý, který některé „hasičáky“ obsahují.
Provoz na Marsu
Na oběžné dráze pracuje v současné době šest sond. Nejstarší je americká Mars Odyssey, k Marsu přilétla už v roce 2001. Kromě ní má NASA na orbitě rudé planety ještě sondy MRO a MAVEN. Evropská kosmická agentura provozuje sondu Mars Express a Indie Mars Orbiter Mission. Nejnovějším přírůstkem je od roku 2016 evropsko-ruská sonda ExoMars TGO. Na povrchu rudé planety pracují i dva pojízdné rovery. Od ledna 2004 je to malý rover Opportunity a od srpna 2012 daleko větší laboratoř Curiosity.
Přiletí i vrtulník!
Další sondy se k Marsu chystají v roce 2020. Na povrchu mají přistát dva rovery: Americký rover Mars 2020, který se bude podobat pojízdné laboratoři Curiosity, a rusko-evropský ExoMars. Rover Mars 2020 dopraví na planetu i malý dron. Létat s vrtulníkem na Marsu není kvůli řídké atmosféře zrovna jednoduché. Mars Helicopter (na obrázku) proto bude především testovat použitelnost technologie. Jeho hmotnost je jen 1,8 kg. Předpokládá se, že vrtulník uletí na jedno nabití maximálně pár stovek metrů a "ve vzduchu" bude pár desítek sekund.
