Asi 71 % zemského povrchu pokrývá voda. Naše planeta ale není jediným tělesem ve sluneční soustavě, které má oceány. Další a mnohem větší se nacházejí na některých měsících Jupiteru a Saturnu. Pokud si už balíte plavky a šnorchl, tak zadržte. Oceány jsou ukryté hluboko pod povrchem.
Opravdu hodně vody
Steve Vance z Laboratoří tryskového pohonu (JPL) při NASA se snažil odhadnout množství vody na ostatních velkých tělesech sluneční soustavy. Jen na Zemi je vody v oceánech skutečně obrovské množství, a tak Vance musel zavést velmi speciální jednotku zettalitr (zkráceně ZL). Je to miliarda kilometrů krychlových. Pokud bychom to chtěli vyjádřit v litrech, museli bychom za číslo "1" napsat ještě 21 nul. Na Zemi je 1,335 ZL. Modrá planeta ale rozhodně není největším vodním světem ve sluneční soustavě.
Pod ledovou krustou
Ještě mnohem více vody obsahují oceány na některých měsících obřích planet. Daleko od Slunce je samozřejmě příliš velká zima na to, aby byla voda v kapalném skupenství na povrchu. Oceány se proto nacházejí hluboko pod povrchem a v kapalném skupenství je udržuje úplně jiný zdroj energie – slapové síly blízké planety (stejné, jakými náš Měsíc vyvolává příliv a odliv). Existenci oceánů naznačují mimo jiné ledové gejzíry, které se dostávající do kosmického prostoru prasklinami v povrchu.
Průzkum oceánů je obtížný
Jupiterovy měsíce prozkoumala nejvíce v 90. letech sonda Galileo, o měsících Saturnu toho zase nejvíce zjistila nedávno ukončená mise sondy Cassini. NASA a Evropská kosmická agentura už ale chystají další sondy pro průzkum těchto tajemných světů. Někdy po roce 2022 má k Jupiterově měsíci Europa vyrazit sonda Europa Cliper. Po příletu k Jupiteru čeká sondu řada průletů nad povrchem měsíce.
10 nejvodnatějších těles sluneční soustavy
Ganymedes
Měsíc Jupiteru
Množství vody: 35,4 ZL
Podíl vody na celkovém objemu: 69 %
Jupiterův Ganymedes je největší měsíc ve sluneční soustavě. Je o polovinu větší než náš Měsíc. Podle odhadů může oceán pod jeho povrchem obsahovat až 35,5 ZL vody. Dokonce je možné, že Ganymed je takovou obří vodní vesmírnou koulí. Voda totiž může tvořit téměř 70 % celkového objemu měsíce.
Titan
Měsíc Saturnu
Množství vody: 18,6 ZL
Podíl vody na celkovém objemu: 44 %
Na povrchu Titanu jsou jezera a řeky, místo vody je v nich ale metan. Oceán vody bychom našli opět až hluboko pod povrchem.
Callisto
Měsíc Jupiteru
Množství vody: 5,3 ZL
Podíl vody na celkovém objemu: 33 %
Jeden ze čtyř největších měsíců Jupiteru. Společně s Io, Ganymedem a Europou tvoří tzv. Galileovy měsíce. Na obloze je uvidíte poblíž kotoučku Jupiteru už v menším dalekohledu.
Europa
Měsíc Jupiteru
Množství vody: 2,6 ZL
Podíl vody na celkovém objemu: 18 %
Oceán pod povrchem Europy možná není největší, ale je určitě nejslavnější. Nedávno se navíc zjistilo, že sonda Galileo před 20 lety prolétla nad Europou gejzírem vody. A právě výtrysky vody jsou jednou z indicií, že se pod povrchem nachází oceán vody.
Země
Planeta
Množství vody: 1,335 ZL
Podíl vody na celkovém objemu: 0,12 %
Pluto
Trpasličí planeta
Množství vody: 1,0 ZL
Podíl vody na celkovém objemu: 62 %
Dokonce i pod povrchem bývalé deváté planety může být oceán kapalné vody. Zjistila to sonda New Horizons během svého průletu v roce 2015.
Dione
Měsíc Saturnu
Množství vody: 0,14 ZL
Podíl vody na celkovém objemu: 63 %
Data ze sondy Cassini ukazují, že oceán může být i pod povrchem měsíce Dione, který má průměr něco přes 1000 km.
Triton
Největší měsíc Neptunu
Množství vody: 0,03 ZL
Podíl vody na celkovém objemu: 65 %
Oceán by mohl ukrývat i poněkud tajemný měsíc Neptunu, který zatím prozkoumala jen sonda Voyager 2 při svém průletu v roce 1989.
Enceladus
Měsíc Saturnu
Množství vody: 0,01 ZL
Podíl vody na celkovém objemu: 68 %
Slavný měsíc Saturnu, na kterém sonda Cassini objevila ledové gejzíry.