Ve vesmíru existují menší i větší černé díry. O některých nevíme, protože jsou klidné a nekonzumují žádný materiál ze svého okolí, jiné si naopak dopřávají vydatné hostiny. Astronomové nyní objevili vůbec nejžravější supermasivní nenasytnou černou díru: Objekt označený jako QSO SMSS J215728.21-360215.1 za pouhé dva dny pohltí materiál o hmotnosti Slunce. Hmotnost této černé díry je 20 miliard Sluncí a každý milion let se zvýší o 1 procento.
Z mladého vesmíru
Černé díře se říká černá, protože její gravitace je natolik silná, že jí neunikne ani světlo. Pohlcovaný materiál vytváří okolo černé díry disk a je zahříván na obrovské teploty, takže vydává silné záření. Vědci ji objevili na základě dat z družice Gaia, která se do vesmíru vydala v prosinci 2013. Gaia měří pozice a další parametry stovek milionů hvězd.
Na základě získaných dat bude sestavena trojrozměrná mapa naší Galaxie, jejíž údaje budou důležité pro mnoho astronomických oborů. Kromě družice Gaia využili vědci i data z infračervené družice WISE a pozemského dalekohledu ANU SkyMapper v Austrálii.
Z prastarých galaxií
Nově objevenou supermasivní černou díru astronomové zařadili mezi vzácné kvasary. Toto slovo vychází z anglického QUASi-stellAR radio sources, což můžeme přeložit jako kvazistelární rádiový zdroj. V dalekohledu vypadají kvasary jako bodové zdroje světla, tedy hvězdy. Ve skutečnosti jsou ale miliardy světelných let daleko, takže kdyby byly jen hvězdami, nemohli bychom je vidět. Jedná se o poměrně malé objekty o velikosti sluneční soustavy, které ale vyzařují stejné množství záření jako celá galaxie. Podle vědců jde patrně o jádra nejstarších galaxií.
Jasnější než Měsíc
QSO SMSS J215728.21-360215.1 se nachází ve vzdálenosti 12 miliard světelných let od nás. To znamená, že ji pozorujeme tak, jak vypadala před 12 miliardami let, kdy byl vesmír ještě poměrně mladý. Pokud bychom ji však přemístili do naší Galaxie, zářila by na pozemské obloze 10krát jasněji než Měsíc v úplňku a přezářila by všechny hvězdy. Krásného pohledu bychom si moc neužili. Černá díra by nás sice nesežrala, ale na Zemi by z ní dopadalo velké množství rentgenového záření a veškerý život na planetě by zanikl. Můžete tak být rádi, že podobnou černou díru v našem sousedství nemáme.
Desítky tisíc černých děr
Vědci rozlišují dva základní typy černých děr. Menší černé díry vznikají zhroucením velmi hmotných hvězd na konci jejich života. V srdcích galaxií se pak nacházejí supermasivní černé díry.
Výjimkou zřejmě není ani naše Galaxie, v jejímž centru patrně leží supermasivní černá díra. Jejím domovem je nejspíš oblast okolo centra galaxie, která se označuje jako Sagittarius A* a nachází se v souhvězdí Střelce na jižní obloze. Není možné ji spatřit klasickými dalekohledy, protože ohromné množství prachu pohlcuje její světlo. Podle vědců se v tomto blízkém okolí centra Galaxie navíc nachází 10 až 40 tisíc menších černých děr.
