Lidská noha zatím na Mars nevkročila. Jednoho dne se tak ale stane a po několika krátkodobých misích planetu nejspíš osídlíme. Obyvatelé Marsu však budou muset žít v modulech a na vycházky po povrhu chodit ve skafandrech. Existuje ale plán, jak tohle celé změnit a z rudé planety vytvořit druhou Zemi. Terraformace Marsu předpokládá, že postupnými kroky planetu předěláme na svět se snesitelnou teplotou, tekoucí vodou, vegetací a dýchatelnou atmosférou. Podle nové studie se však může vše zadrhnout už na samém počátku.
Mars má slabou atmosféru
Atmosféra, která je mnohem slabší než pozemská, je hlavní překážkou terraformace. Skládá se převážně z oxidu uhličitého, který tvoří 96 % atmosféry. Následují argon nebo dusík. Kyslík na Zemi produkují zelené rostliny, takže na mrtvém Marsu je ho logicky nedostatek (méně než 0,2 %). V prvním kroku terraformace ale kyslík ještě neřešíme – je potřeba do ní pořádně nahustit jiný plyn – oxid uhličitý (CO2). Na Zemi se snažíme produkci tohoto skleníkového plynu omezovat, na Marsu nám naopak chybí k tomu, aby atmosféra získala větší tlak a začala ohřívat jeho mrazivý povrch.
Kde vzít CO2?
Na Zemi se oxid uhličitý dostává do atmosféry při sopečných erupcích a v důsledku lidské činnosti. Mars však nemá ani aktivní vulkány, ani spalovací motory. Oxid uhličitý se tu vyskytuje, je však "uvězněný" v pevných látkách. Teoreticky by se z nich mohl uvolnit, ale byl by ho dostatek? Bruce Jakosky z Coloradské univerzity a jeho tým si položili právě tuto otázku. Odpověď jim přinesla analýza dat, které vesmírné sondy získaly za posledních 20 let. Zjistili, že pokud bychom využili oxid uhličitý v marsovské půdě, nerostech a polárních čepičkách, zvýšili bychom tlak atmosféry Marsu z 0,6 % zemské atmosféry na maximálně 7 % zemské atmosféry, což je pořád velmi málo. Podle autorů studie tak není terraformace Marsu současnými technologiemi možná.
Kdyby se to povedlo
Zakladatel SpaceX a věčný optimista Elon Musk, který už pracuje na dopravě lidí na Mars, s tím ale nesouhlasí. Tvrdí, že oxidu uhličitého je dostatek a terraformace Marsu možná je. Jaká má k dispozici data, není známo. Nicméně – dejme tomu, že má Elon pravdu. Pokud bychom čistě teoreticky do atmosféry dokázali dost požadované množství oxidu uhličitého, co by následovalo? Skleníkové plyny jako oxid uhličitý nebo vodní pára by zvýšily tlak atmosféry Marsu. Jeho povrch by se ohřál. Pro člověka by atmosféra nebyla dýchatelná, protože oxid uhličitý je při vysoké koncentraci jedovatý. Na povrchu Marsu bychom se místo ve skafandru mohli pohybovat už jen s jednoduchou maskou. Díky existenci vody v kapalném skupenství by tu přežily primitivní zelené organismy (sinice, řasy a lišejníky), které by fotosyntézou začaly produkovat kyslík a dodávat jej do atmosféry. A za pár tisíc let by se už možná na Marsu dalo i dýchat.
Loď pro let na Mars
Firma SpaceX už pracuje na kosmické lodi, která by za pár let mohla dopravit člověka na Mars. Jedná se o celou strukturu pod názvem BFR (Big Falcon Rocket), která má tři části: Obří raketu o výšce 58 metrů, která je opakovatelně použitelná. Raketa vynese do vesmíru kosmickou loď a také tanker, ze kterého se loď dotankuje palivem. Poté může zamířit k Měsíci, Marsu nebo k vesmírné stanici. SpaceX chce pomoci BFR také přepravovat lidi mezi vzdálenými místy na Zemi.
