Měsíc je k nám nakloněn stále stejnou stranou. Je to způsobeno tím, že se okolo své osy otočí za stejnou dobu, za jakou oběhne okolo Země. Odvrácenou stranu Měsíce spatřil člověk poprvé díky sondě Luna 3 v roce 1959. O šedesát let později – 3. ledna 2019 – na ní přistála první kosmická sonda. Čínská sonda Čchang-e 4 dosedla do velkého kráteru Van Kármán. Pár hodin po přistání pak sjel na povrch rover Jü-tchu 2 (Nefritový králík 2). Sonda i rover mají na palubě řadu vědeckých přístrojů pro průzkum okolí.
Sonda spoléhá na prostředníka
Odvrácená strana Měsíce není z povrchu Země nikdy vidět – a naopak. Kvůli tomu není možné přímé spojení se sondou. Čína proto v předstihu vyslala do vesmíru ještě jednu sondu zvanou Čchüe-čchiao, která má na palubě čtyřmetrovou anténu. Sonda se nachází za Měsícem a vidí jak na jeho na odvrácenou stranu, tak i na Zemi. Může tak zajišťovat komunikaci oběma směry a veškerý přenos dat.
Čchang-e 4 a biologie
V budoucnu by na Měsíci mohla vzniknout stálá základna. Dá se předpokládat, že její posádka bude ve sklenících pěstovat rostliny, které jí zajistí potravu i zdroj kyslíku. Ještě předtím ale musíme vyzkoušet, jak se rostlinám na Měsíci daří. Sonda Čchang-e 4 má proto na palubě válcový box o rozměrech 18 x 16 cm, ve kterém jsou semena brambor, bavlníku a huseníčku rolního (oblíbená laboratorní modelová rostlina). Kromě rostlin obsahuje také vajíčka mušek octomilek.
Krátký život
Semena rostlin mají v nádobě půdu s živinami i vodu. Jejich stav sledují dvě kamery a teploměr zaznamenává teplotu. Z pořízených snímků víme, že některá semena bavlníku na Měsíci vyklíčila. Zelené lístky však vydržely jen dva dny, než za mrazivé měsíční noci, kdy teplota klesá na –170 °C, umrzly. Žádné jiné rostliny navíc nevzklíčily. Naděje na to, že v boxu vznikne miniaturní "skleník" s rostlinami a muškami, tak prozatím padla.
Krok za krokem
Ve svém lunárním programu jde Čína postupně krok za krokem. První dvě její sondy zkoumaly Měsíc z jeho oběžné dráhy. Další dvě na Měsíci přistály i s pojízdným roverem. Další dvě plánované sondy (Čchang-e 5 a 6) mají odebrat asi 2 kilogramy vzorků Měsíce a dopravit je zpět na Zemi. Start sondy Čchang-e 5 se očekává na konci letošního nebo na začátku příštího roku.
Odvrácená strana Měsíce
Někteří lidé si myslí, že na odvrácené straně Měsíce je věčná noc, v angličtině se ji dokonce říká dark side (temná strana). Není to ale pravda. Den a noc se na ní střídají úplně stejně jako na přivrácené straně. Měsíc se otočí okolo své osy za necelý jeden kalendářní měsíc. Den i noc tak trvají na Měsíci asi dva týdny. Pokud je měsíc v úplňku, je na odvrácené straně noc. Pokud je v novu a na nebi není vidět, je na odvrácené straně den.
Silnější kůra
Obě polokoule Měsíce se ale poměrně zásadně liší. Pokud se podíváte na Měsíc pouhým okem, uvidíte na něm tmavé skvrny. Jsou to měsíční moře. Není v nich žádná voda, ale jen oblasti s odlišným složením, než je zbytek Měsíce. Jedná se v podstatě o ztuhlou lávu, která se na povrch dostala před miliardami let poté, co měsíční kůru prorazily dopady asteroidů. Na odvrácené straně je měsíčních moří méně. Je to dáno tím, že její kůra je silnější. Proč, to zatím přesně nevíme. Možná to souvisí se slapovými silami Země, které na Měsíc působily v době, kdy byl ještě mladý. A možná, že sonda Čchang-e 4 tuto záhadu rozlouskne.
