Zopherus (Arkansas)
První místo získali architekti z týmu Zopherus. Navrhují na Mars vyslat přistávací modul, který bude ukrývat obří robotickou 3D tiskárnu. Materiál pro tisk posbírají průzkumná vozidla přímo na povrchu planety. Půjde o směs kamene, ledu a štěrku. Loď s sebou tak poveze pouze okna, dveře a vnitřní vybavení. A zatímco budou rovery sbírat kameny, uvnitř modulu už může vznikat první obytná buňka. Jakmile modul s tiskárnou dokončí svou práci, zvedne se na dlouhých nohách a odkráčí vybudovat další buňku. Díky tomu, že bude buňka vznikat uvnitř modulu, neohrozí její výstavbu ani extrémní teplotní výkyvy. Během pouhého půl roku by měl být modul schopen postavit ubytování pro první posádku kolonistů.
AI. SpaceFactory (New York)
V pořadí druhý tým představil ubytovací buňku jménem Marsha s kuželovitým tvarem. Právě takový podle svých tvůrců udržuje nejefektivněji pozemské atmosférické podmínky, v nichž kolonisté potřebují žít. Kromě toho je podle jejich propočtů nejsnazší pro 3D tiskárnu na výrobu. V přízemí kuželu je garáž a dílna pro průzkum planety či zkoumání vzorků, v prvním patře se nachází laboratoř a jídelna. Ta zároveň funguje jako místo, kde se mohou kolonisté potkávat, dívat se na filmy nebo hrát hry. Ve druhém patře naleznete ložnice a hydroponickou zahradu, která umožní obyvatelům pěstovat si čerstvou zeleninu, houby a saláty. Na samotném vrcholku budovy je místnost s prosklenou střechou. Tu si budou moci kolonisté zařídit podle svého vkusu a dělat tady cokoli, co je baví.
Kahn-Yates (Mississippi)
Třetí z vítězných návrhů se zaměřuje na problematiku marťanských písečných bouří. Mohou trvat i několik týdnů, při nichž se zahalí celá planeta do závoje z prachu. Nepravidelný tvar základny z dílen týmu Kahn-Yates má pomoci ustát prachové bouře bez poškození. Unikátní je také struktura stavby: Základ tvoří vrstva betonu se stovkami malých průzorů, které robotická ruka přikryje dvěma vrstvami přepážky z průhledného plexiskla. Díky tomu budou mít kolonizátoři dostatek přirozeného světla. To je nejen zdravé pro lidský organismus, ale také to umožní pěstovat zde zeleninu a byliny.
SEArch+ / Apis Cor (New York/Moskva)
Čtvrté místo v soutěži obsadil návrh, který připomíná mušli. Ve skutečnosti to ale nejsou zdi obytného modulu, nýbrž jeho ochranný plášť. Podobně jako návrh od týmu Kahn-Yates má sloužit k propouštění světla. Pod každým záhybem se ukrývá škvíra. Americko-ruská parta 3D tiskařů našla pro vnější plášť inspiraci v jednom starém italském kostele. Kromě toho se věnovala otázce, jak eliminovat riziko škodlivého kosmického záření. Jako optimální řešení podle jejich studií se zdá postavit ubytovací moduly částečně pod zem.
Severozápadní univerzita v Evanstonu (Illinois)
Páté místo obsadili studenti univerzity v americkém státu Illinois. Jako ideální způsob bydlení prvních lidí na Marsu vidí něco mezi eskymáckým iglú a mongolskou jurtou. Buňka má mít tvar kupole, v níž se přepážkami oddělí jednotlivé místnosti a pokoje. Vchody se nachází po obou stranách, aby bylo možné co nejjednodušeji navázat na stavbu první buňky a po obou stranách rozšiřovat kolonii.
Podívejte se dovnitř základen na Marsu:
Skleníky na Marsu
Některé návrhy marsovských obytných buněk počítají s tím, že v nich budou kolonisté pěstovat zeleninu. Jak ale farmařit na planetě, kde není úrodná půda, jenom kameny a písek? Možná vás překvapí, že to jde. Vědci už v rudém horninovém prachu vytvořeném podle dat, která získaly marťanské rovery, vypěstovali salát, rajčata, hrášek a papriky.
Aby neměli osadníci jídlo bez chuti, úspěšně vyzkoušeli vysadit také bazalku, česnek a mátu. Jak to dokázali? Těžkou půdu na Marsu smíchali s nařezaným kartonem, aby ji nakypřili. Pak ji pravidelně hnojili, aby do mrtvé půdy dodali potřebné živiny. Dostatek slunečního svitu nasimulovali pěstováním ve speciálním skleníku. A podařilo se!
