Před 10 lety jsme znali asi 300 planet mimo sluneční soustavu, kterým se říká exoplanety. Dnes jich známe už přes 3 tisíce a většinu z nich objevil kosmický teleskop Kepler. Slavnému lovci exoplanet ale nakonec došlo palivo. Jeho mise skončila, ze získaných výsledků však budou vědci čerpat ještě dlouho.
Neviditelné planety
Kepler sice objevil přes 2,5 tisíce exoplanet, ale ve skutečnosti nikdy žádnou neviděl. Exoplanety jsou malé, přezářené světlem svých hvězd a především neuvěřitelně daleko. Některé z nich však z našeho pohledu přecházejí před svou hvězdou, což způsobuje nepatrné poklesy její jasnosti. V jejich sledování měl Kepler oproti pozemským několik výhod. Nerušila ho zemská atmosféra a během hlavní fáze své mise mohl celé tři a půl roku nepřetržitě pozorovat jedno jediné místo na obloze. Objevil tak mnohem více a také mnohem menší planety než dalekohledy na Zemi.
Kepler přežil poruchu
Kosmický dalekohled se musí ve vesmíru otáčet, ale také musí být stabilizovaný. K tomu slouží speciální setrvačníky. Kepler pro svůj provoz potřeboval alespoň tři ze čtyř setrvačníků. Jenže v roce 2013 přišel už o druhý z nich. Prakticky jistý konec jeho mise tehdy odvrátil chytrý plán NASA: Místo jednoho setrvačníku využili tlaku slunečního záření. Je to podobné, jako kdyby se Kepler opíral o foukající vítr. Lov exoplanet mohl pokračovat, ale už ne na jednom místě na obloze. Každé tři měsíce se musel Kepler pootočit. Tyto manévry však vyžadovaly více paliva, a to mu letos v říjnu definitivně došlo.
Nástupce lovce exoplanet
Kosmický dalekohled Kepler tedy skončil. Už pár měsíců se ale ve vesmíru pohybuje jeho nástupce zvaný TESS. Jedná se o menší družici, která hledá exoplanety stejným způsobem, ale zaměřuje se na jasné a blízké hvězdy po celé obloze. Keplerovy objevy jsou většinou stovky světelných let daleko a nehodí se pro další průzkum jinými dalekohledy. V případě objevů TESS má jít o planety nacházející se mnohem blíže k nám.
Keplerovy úlovky
Většinu planet v datech Keplera objevily speciální počítačové programy NASA. Některé ale našli také uživatelé internetu prohledávající data a dokonce i umělá inteligence. Mezi Keplerovými úlovky jsou i exoplanety, na kterých by mohl teoreticky být život. Obíhají okolo chladnějších hvězd, než je Slunce a jsou obvykle větší než Země. Podobným planetám, které jsou o něco větší než ta naše, říkají astronomové super-země. Podle zjištění Keplera jsou ve vesmíru velmi časté. Příkladem je Kepler-442b, která je o třetinu větší než Země a na jejím povrchu by mohly být podmínky k životu.
Pekelné světy
Ve sluneční soustavě obíhá nejblíže Slunci Merkur. Jeden oběh (rok) mu zabere pouhých 88 dní. Kepler však našel planety, které své hvězdy oběhnou za několik hodin! Vědci zatím nevědí, jak takové světy vznikly. Jednou z možností je, že původně šlo o obří světy podobné Jupiteru, kterým hvězda "odfoukla" atmosféru. Zajímavým Keplerovým objevem jsou i planety, které obíhají okolo dvou hvězd současně. Dvě hvězdy obíhají okolo sebe a okolo obou pak obíhá planeta. Přezdívá se jim "Tatooine" podle planety se dvěma slunci ze Star Wars.
