Kosmické sondy na Marsu obvykle odebíraly vzorky a zkoumaly geologické složení okolí. InSight má úplně jiné úkoly: Zaměří se na výzkum marsovského nitra. Bude měřit teplotu, tep a reflexy rudé planety. Vědci chtějí lépe pochopit, jak vypadá vnitřní struktura planety.
Sonda se pustila do práce
Krátce po přistání sonda InSight roztáhla své solární panely. Nejdříve bylo potřeba provést kontrolu všech systémů, zjistit, zda sonda stojí rovně, a podrobně zmapovat okolí. InSight má na palubě dvě kamery. Jedna je přímo na těle sondy, druhá na téměř 2,5metrové mechanické ruce. Po obhlídce okolí se mechanická ruka pustila do práce. Postupně na povrch rudé planety vysadí dva hlavní vědecké přístroje.
InSight změří tep Marsu
Prvním je seismometr SEIS, který bude sledovat "tep" planety. Jeho úkolem je měřit marsotřesení – tedy marsovskou obdobu zemětřesení. SEIS je velmi citlivý přístroj, dokonce natolik, že zaznamená i dopady meteoritů nebo poryvy větru. Vlivy atmosféry mohou měření rušit, proto bude SEIS přikryt krytem.
Sonda má na palubě také meteorologickou stanici, která bude měřit mimo jiné rychlost a směr větru. Právě přístroj SEIS mohl za odklad startu sondy. Na Marsu měla být InSight už o dva roky dříve, ale u seismometru se objevily problémy s netěsností a start byl odložen.
Slyší marsovský vítr
Ještě než byl SEIS vyložen na povrch, zaposlouchal se do zvuků marsovského větru. Na palubě sice nemá mikrofon, ale ten nebyl potřeba. Člověk slyší díky vibracím – zvuková vlna vstoupí do zvukovodu a způsobí rozkmitání ušního bubínku. Kmitání se pak přenáší dál na sluchové kůstky.
Sonda využila stejného principu. Vítr rozkmital velké solární panely a vibrace se přenášely skrz strukturu sondy až k seismometru SEIS. A jestli někdo umí dobře měřit vibrace, tak je to právě on. Získaná data vědci následně převedli do zvukové podoby. Poslechnout si ji můžete tady.
Krtek na palubě
Druhým ze dvou nejdůležitějších přístrojem sondy InSight je "teploměr" HP3. Pomocí speciálního krtka se zavrtá až pět metrů pod marsovský povrch. Krtek za sebou potáhne popruh, který má každých 10 cm čidlo pro měření teploty. Přístroj bude zkoumat, jak dobře nebo špatně vedou marsovské horniny teplo. Ve chvíli, kdy čtete toto ábíčko, by už měl být vysazený na povrchu Marsu. Potrvá asi měsíc, než se dostane do pětimetrové hloubky. Vědci se domnívají, že Mars vznikl ze stejného materiálu jako Země a Měsíc. Měření tepelného toku pomůže určit, zda je to pravda.
Chvějící se planeta
Hodně zajímavý je i další přístroj jménem RISE, který bude testovat "reflexy" Marsu. Jsou to vlastně dvě antény, které přijmou a zase odešlou signál zaslaný ze Země. Na základě změření doby mezi odesláním a přijetím signálu mohou vědci spočítat s velmi vysokou přesností, kde InSight zrovna je. Vědcům to umožní studovat, jak moc se Mars během svého pohybu okolo Slunce "vlní". Je to asi podobné, jako když roztočíme uvařené, a tedy tvrdé vejce. Bude se točit. Pokud roztočíme syrové, zastaví se. Vědci tak pomocí RISE možná zjistí, zda je jádro Marsu pevné jako tvrdé vejce nebo naopak kapalné jako vejce syrové.
Studium ročních období
Stejně jako na Zemi i na Marsu dochází ke střídání ročních období. Během zimy velká část atmosféry zmrzne a doslova dopadne na povrch. V okolí pólů se ze zmrzlé vody a oxidu uhličitého tvoří slavné polární čepičky. Jsou tak velké, že je můžeme pozorovat trochu větším dalekohledem i ze Země. Sezonní změny a zmrznutí atmosféry nepatrně ovlivňují rotaci Marsu. Změřit tyto odchylky by měl rovněž přístroj RISE.
InSight je sice americká sonda, ale vědecké přístroje pro ni připravily zejména vědecké instituce z Evropy, a to včetně Německa či Polska. Na Marsu by měla pracovat nejméně dva roky.
S WALL-E k Marsu
Viděli jste animovaný film o robotovi VALL-I? Sonda InSight ho vzala na cestu k Marsu. Tedy ne přímo tohoto robota, ale dvě družice s přezdívkami WALL-E a EVE podle hlavních postav filmu. Robot v jedné ze scén použil k pohybu v kosmickém prostoru hasicí přístroj. Obě družice využívají k pohybu oxid uhličitý, který najdeme v hasicích přístrojích. Oficiální název družic je MarCO. Jsou to CubeSaty, což je typ družice ve tvaru krychle o hraně 10 cm. Podobných krychlí může být i více. CubeSaty plní různé úkoly – od vědeckých úkolů po snímkování Země. Na oběžné dráze už obíhá i jeden český.
Sonda InSight vzala dva CubeSaty na vůbec první cestu k cizí planetě. Družice měly přenášet data ze sondy během jejího přistávání a svůj úkol zvládly na výbornou. Okolo Marsu ale jen prolétly a nyní jsou na dráze okolo Slunce.
InSight měla sestru
Sonda InSight má průměr asi 1,5 metru. Po roztažení solárních panelů je velká 6 metrů. Hmotnost sondy je 358 kg. Při stavbě sondy InSight vycházela NASA z dřívějšího modelu Phoenix, která sondě InSight jako by z oka vypadla. Phoenix přistál na Marsu v roce 2008 nedaleko severního pólu. Jeho úkoly ale byly jiné: Mechanickým ramenem odebíral vzorky marsovské půdy, které pak zkoumaly přístroje sondy.
