Cherenkov Telescope Array Observatory neboli CTA nebude klasickým dalekohledem. Půjde o síť mnoha dalekohledů pro výzkum vysoce energetického záření gama, které vyzařují ty nejžhavější a nejextrémnější objekty ve vesmíru, jako jsou černé díry nebo supernovy. Gama záření je pro člověka nebezpečné, naštěstí nás před ním chrání atmosféra. To je dobré pro nás, ale už horší pro astronomy, kteří by rádi zkoumali vesmír také v tomto záření. Většinou musí své přístroje umístit na kosmické dalekohledy a poslat je do vesmíru. Existuje ale ještě jedna cesta a ta se jmenuje Čerenkovovo záření.
Kužel světla
Gama záření se stejně jako normální světlo skládá z fotonů. V tomto případě ale mají mnohem vyšší energii. Foton gama záření vstoupí do zemské atmosféry, ve které se pohybuje rychlostí vyšší, než je rychlost světla. Za normálních okolností je rychlost světla nepřekonatelná, ale to platí jen ve vakuu. Ve vodě nebo ve vzduchu se totiž může částice pohybovat i rychleji, než je rychlost světla v tomto prostředí. V důsledku toho vzniká za částicí světelný kužel, kterému se říká Čerenkovovo záření. A to už věci dokážou pozorovat pomoci dalekohledů a kamer.
Rychlé záblesky
Kužel Čerenkovova záření je poměrně dlouhý. Může mít přes 200 metrů, ale existuje jen miliardtiny sekundy a je velmi slabý. Lidské oko ho nedokáže postřehnout, k tomu je potřeba velkých dalekohledů s velkou plochou. Podobné přístroje už existují, ale vědci se nyní chystají postavit zatím největší observatoř pro pozorování Čerenkovova záření, která bude 10krát citlivější než jakýkoliv jeho předchůdce. K "polapení" tohoto záření je ale také potřeba poměrně velká dávka štěstí. Vědci mu chtějí jít naproti, a tak CTA nebude mít jen jeden dalekohled, ale více než 100 dalekohledů!
Lovec na Kanárských ostrovech
Dalekohledy observatoře CTA se kromě Chile budou nacházet v menším množství i na Kanárských ostrovech, takže bude možné pozorovat severní i jižní oblohu. Jednotlivé dalekohledy budou různě velké: Jejich zrcadla mají mít průměr 4, 12 a 33 metrů. Nejmenších bude postaveno sedmdesát, středních čtyřicet a největších osm. Největší dalekohledy budou složit k pozorování fotonů s nejmenší energií. Takový dalekohled bude mít celkovou hmotnost 50 tun, ale bude pořádně hbitý. Musí být schopen se otočit na libovolné místo na obloze během několika desítek sekund.
Záření z extrémních těles
Gama záření k nám přichází z těch nejextrémnějších těles. Jedním z jeho zdrojů je výbuch supernovy, dalším zdrojem mohou být černé díry. Materiál, který do nich padá, je zahříván na extrémní teplotu a přitom vyzařuje v gama záření. Nejzáhadnější jsou ale takzvané gama záblesky. Přicházejí k nám ze vzdálených končin vesmíru a jejich původ zatím nebyl zcela objasněn. Snad s tím CTA vědcům pomůže.
Astronomická poušť
Chilskou poušť si vědci po stavbu observatoře CTA nevybrali náhodou. Atacama je jedním z nejsušších a nejodlehlejších míst na Zemi, kde astronomické přístroje neruší světelné znečištění. Astronomové tam už mají své zázemí: Nedaleko budoucí observatoře CTA se nachází astronomická observatoř Cerro Paranal s největšími evropskými dalekohledy a také hora Cerro Armazones, kde se staví vůbec největší dalekohled v historii – ELT.
