V řídícím středisku Johsonova vesmírného centra v texaském Houstonu to vypadá, jako by slavný let Apolla 11 skončil před hodinou a inženýři odešli na oběd. Obrazovky ukazují datum 20. července 1969, kdy Američané přistáli na Měsíci. Na stole jsou dobové hrnky, cigarety či plechovky s pitím. Nechybí ani manuály a další drobnosti. Pokud se nepodařilo vypátrat originální materiál, byly vytvořeny věrné kopie. Znovu byly vyrobeny třeba tapety.
Pověstný Houston
"Houstone, tady základna Tranquility. Orel přistál…" Před padesáti lety přistál člověk poprvé na Měsíci. Zmíněným Houstonem bylo myšleno řídicí středisko v budově číslo 30 Johsonova vesmírného centra. Oficiálně se jmenovalo MOCR2 (Mission Operations Control Room 2). Pojem řídicí středisko není úplně přesný, protože kosmická loď se z něj neřídila.
Všechny příkazy zadávali astronauti ručně. MOCR2 tak spíše kontroloval průběh letu. V místnosti bez oken byly vpředu velké obrazovky s daty a záběry z kamer. Za nimi byly čtyři řady s ovládacími pulty a vzadu za sklem místnost, ze které mohli vše sledovat hosté a rodinní příslušníci.
Apollo 11: Muži v akci
Za řídicími pulty seděli inženýři, kteří měli na starost různé části letu. V první řadě nechyběl člověk, který se věnoval jen raketě Saturn V. Jeho práce sice trvala pouze prvních pár minut mise, byla ale klíčová. V první linii seděl také RETRO, který měl možnost přerušit misi a zahájit návrat na Zemi v jakékoliv fázi letu. A ukázalo se, že tam rozhodně neseděl zbytečně. Vedle něj měl místo FDO. Jeho úkolem bylo sledovat trajektorii lodí (velitelského i lunárního modulu) a kontrolovat, kam směřují.
Mezi dalšími členy byl např. SURGEON, který se staral o zdraví astronautů a monitoroval jejich životní funkce. Důležitý úkol měl na starosti CAPCOM – jediný člověk, který komunikoval přímo s posádkou. EECOM měl ve svých rukou systémy podpory života, elektrické systémy a komunikaci. Tiskový mluvčí zase komentoval celou misi pro napjatou veřejnost. A v místnosti nechyběl "Pán celého řídicího střediska" - tedy letový ředitel.
Houston v novém
Z MOCR se s nástupem raketoplánů stal Flight control rooms (FCR). MOCR2 se používal i pro první lety raketoplánu a sloužil do roku 1992. Kromě něj vzniklo ještě středisko číslo 1 pro řízení Mezinárodní kosmické stanice. V 90. letech pak v budově vyrostla ještě další nová řídicí střediska.
Od začátku 90. let se do MOCR1 vrátily řídicí pulty z mise Apolla 11, ale zub času si vybral svou daň. Při příležitosti padesátého výročí letu na Měsíc se neutěšený stav slavného střediska po nákladné rekonstrukci za miliony dolarů dal zase po pořádku a dnes je důstojnou připomínkou doby, kdy se člověk vydal na jednu ze svých nejobtížnějších a nejodvážnějších misí.
