Úsilí desítek tisíc lidí, roky příprav, výcviků a testovacích letů okolo Země i Měsíce. To vše se zhmotnilo ve středu 16. července 1969 ráno amerického času. Na floridském Mysu Canaveral zaburácely motory nejsilnějšího stroje, který kdy člověk vyrobil a více než stometrový kolos jménem Saturn V se vydal k Měsíci. Na jeho palubě byli tři astronauti: Neil Armstrong (velitel), Michael Collins (pilot velitelského modulu) a Buzz Aldrin (pilot lunárního modulu). Jejich cílem bylo stanout jako první lidé na Měsíci. Bylo to pouhých osm let po první návštěvě člověka ve vesmíru.
Apollu stačil jeden start
Na celý let k Měsíci stačil jeden start rakety Saturn V. Při něm se do vesmíru dostala loď Apollo i lunární modul, který byl "pod" lodí. Astronauti se ve vesmíru s lodí od rakety odpojili, otočili a po připojení k lunárnímu modulu ho vytáhli ven. Měsíc je od Země vzdálen asi 340 tisíc kilometrů. Apollo 11 k němu dolétlo za tři dny. Dne 19. července zažehli astronauti za odvrácenou stranou Měsíce motor a kosmická loď se dostala na oběžnou dráhu našeho vesmírného souseda. Druhý den se Armstrong a Aldrin přesunuli do lunárního modulu a zahájili sestup k Měsíci. Collins na ně zatím čekal ve velitelském modulu. Jednalo se o velmi riskantní manévr, který málem skončil neúspěchem.
