Ve sluneční soustavě mámě několik těles "obalených" atmosférou podobnou té pozemské. Teoreticky bychom je proto mohli zkoumat nejen z oběžné dráhy a povrchovými sondami, ale také prostřednictvím dronů a vzducholodí. Nápad je to hezký, ale jeho provedení není tak jednoduché. Průkopníkem má být vrtulník MHS – Mars Helicopter Scout, který se už za dva roky pokusí o první let v atmosféře Marsu a současně o vůbec první let v mimozemské atmosféře. Do cílového místa – kráteru Jezero – ho dopraví pojízdná laboratoř Mars 2020.
Malý ale šikovný skaut
Hmotnost vrtulníku MHS je pouhých 1,8 kg. Na palubě nebude mít žádné vědecké přístroje – jen malou 13megapixelovou kameru, která se příliš neliší od kamery v mobilním telefonu. Vědci doufají, že se jim povede uskutečnit až pět letů. Každý let bude o něco delší než ten předešlý, maximální délku letu však omezili na 90 sekund. Během nich se má MHS dostat do výšky 3 až 5 metrů. Zdá se vám to málo? Hlavním úkolem vrtulníku je to zkrátka zkusit – otestovat technologie a získat zkušenosti.
Těžké podmínky na Marsu
Na Marsu totiž čekají vrtulník úplně jiné podmínky než na Zemi. Gravitace na planetě je ve srovnání se Zemí pouze třetinová. Marsovská atmosféra dosahuje je tenčí než pozemská, má jiný tlak, složení i teplotu. Kvůli tomu se bude více než metrový rotor vrtulníku otáčet 2800krát za minutu, což je desetkrát více, než je běžné u vrtulníků určených pro provoz na Zemi. Elektrickou energii dodá vrtulníku malý solární panel. Nebude sloužit jen pro roztočení rotoru, ale také pro ohřev elektroniky běhen noci, kdy teplota Marsu klesá až k –90 °C.
Samostatný problém představuje zpoždění signálu mezi Marsem a Zemí, které může dosáhnout až 20 minut. Vrtulník proto dostane ze Země instrukce a let bude čistě automatický.
Složité testy vrtulníku
Vrtulník by se měl k Marsu vydat příští rok. Zatím si v laboratořích NASA vyzkoušel simulované marťanské podmínky. Jejich vytvoření nebylo jednoduché – vědci museli použít více než sedmimetrovou vakuovou komoru. Nejdříve z ní vysáli vzduch a poté do ní napustili trochu oxidu uhličitého, který je hlavní složkou marsovské atmosféry. To byl ale jen začátek. Aby dosáhli třetinové přitažlivosti, použili vědci "gravitační odlehčení": Vrtulník připevnili na lano, které jej automaticky nadnášelo tak, aby to odpovídalo třetině zemské gravitace. Laboratorní testování bylo úspěšné: Jeho výsledky ukázaly, že vrtulník může v podmínkách Marsu létat. Je připravený se vydat na dlouhou cestu a stát se průkopníkem mimozemského letectví.
Na Titanu a Venuši
Kromě Marsu bychom mohli vyslat letadlo také do atmosféry Saturnova měsíce Titan nebo planety Venuše, kde by bylo obzvláště užitečné. Druhá planeta sluneční soustavy je pekelně rozpálený svět s vysokým tlakem, na jehož povrchu žádná sonda nevydrží. V atmosféře ve výšce kolem 50 kilometrů jsou ale teplota a tlak podobné Zemi. Existuje dokonce studie, podle které by v atmosféře Venuše mohla pracovat člověkem obydlená vzducholoď!
