České stopy na Měsíci
Česká, respektive československá vlajka byla na povrchu Měsíce. Vzal ji tam člen posádky Apolla 17 Eugene Cernan. Poslední člověk na Měsíci měl československé předky. Jeho prarodiče z otcovy strany přišli do USA ze Slovenska, prarodiče z matčiny strany zase z Česka. Na Měsíci zazněla také během přistání Apolla 11 z magnetonové pásky nahrávky symfonie od Antonína Dvořáka Novosvětská.
Jaderné choutky USA na Měsíci
Spojené státy na konci 50. let zvažovaly, že na povrchu Měsíce odpálí jadernou bombu. Přísně tajný projekt s označením A119 vznikl v roce 1958 jako ukázka síly a příležitosti k posílení domácí důvěry v době, kdy USA prohrály závod o dobytí vesmíru se Sovětským svazem. Pokud by na povrchu Měsíce bomba explodovala, byl by záblesk pozorovatelný ze Země pouhým okem.
Návrat člověka na Měsíc
NASA v současné době pracuje na projektu Artemis, který má v roce 2024 dostat člověka zpět na Měsíc. Astronauti poletí v kosmické lodi Orion zřejmě k menší orbitální stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce a odtud se vydají na povrch. Po Měsíci by se měla projít také první žena. Program Artemis začne už v roce 2021 prvním startem rakety SLS s lodí Orion, která bez posádky obletí Měsíc. Poté bude následovat pilotovaný oblet Měsíce a následně přistání na povrchu.
Zajímavost: Kouzelné číslo 400
Měsíc je 400krát menší než Slunce, ale je také 400krát blíže k Zemi než Slunce. Díky tomu mají obě tělesa na pozemské obloze přibližně stejnou velikost. Poznat je to pak při úplném zatmění Slunce, kdy Měsíc zakryje sluneční kotouč tak, že je vidět vnější atmosféra Slunce – tzv. koróna.
Měsíc se vzdaluje od Země
Měsíc obíhá ve vesmíru okolo Země po mírně eliptické dráze ve vzdálenosti asi 384 000 km. Každý rok se od Země asi o 4 cm vzdálí. Přesnou vzdálenost Měsíce dokáží vědci změřit pomoci laserových odražečů, které na povrchu zanechali astronauti z mise Apolla. Ze Země se vyšle laserový paprsek, který se odrazí od odražeče a vrátí se zpět na Zemi. Rychlost světla známe, takže stačí jen změřit dobu mezi odesláním a návratem paprsku a dostaneme vzdálenost.
Měsíční moře bez vody
Když se podíváme na Měsíc pouhým okem, uvidíme na něm velké tmavé skvrny. Odborně se jim říká moře. Naši předci se domnívali, že jsou to moře naplněná vodou. Ve skutečnosti se jedná o rozlehlé prastaré čedičové proudy lávy, které vyplnily pánve velkých impaktních kráterů. Jednoduše řečeno se kdysi na povrchu mladého Měsíce utvořila tenká tuhá slupka, kterou bychom mohli přirovnat ke škraloubu na pudinku. Po dopadu asteroidu se tento "škraloup" prorazil a kráter zalila láva. Ta má jiné (tmavší) složení než okolní povrch. Na povrchu Měsíce se ale voda nachází ve formě ledových krystalků, které jsou promíchány s měsíčními horninami na dně kráterů v oblasti pólů.
Z odvrácené strany se nedovoláte
Měsíc se okolo své osy otočí za stejnou dobu, za jakou oběhne okolo Země. V praxi to znamená, že je k nám nakloněný stále stejnou stranou. Tak zvanou odvrácenou stranu Měsíce ze Země nikdy neuvidíme. Platí to ale také obráceně. Z odvrácené strany Měsíce nelze nikdy vidět Zemi. Na začátku roku 2019 přistála na odvrácené straně Měsíce čínská sonda Čchang-e 4 i s pojízdným roverem. Přímé spojení se sondou ze Země není možné a probíhá přes další sondu, která se nachází "za Měsícem" a vidí odvrácenou stranu Měsíce i Zemi.
Modrý Měsíc
V průběhu kalendářního měsíce obvykle nastává jeden úplněk. Občas se ale stane, že jsou během měsíce úplňky dva. Tomu druhému se říká modrý Měsíc nebo modrý úplněk. Náš vesmírný soused při něm samozřejmě nezmodrá. Původ tohoto názvu patrně pochází z označení úplňků, které jsou během roku v jednom měsíci dvakrát. V angličtině se také říká once in a blue moon, což odpovídá českému "jednou za uherský rok". Nejbližší modrý Měsíc nastane v říjnu 2020. První úplněk bude 1. a druhý 31. října.
