Co vyrábí kyslík a metan na Marsu? Tajemné chování plynů

V srpnu 2012 přistála na Marsu velká pojízdná laboratoř Curiosity. Kromě kamer pro průzkum okolí má na palubě také šikovný přístroj SAM (Sample Analysis at Mars), který pravidelně nasává marsovský vzduch a analyzuje jeho složení. Na základě výsledků vědci zjistili, že se všechny plyny v atmosféře chovají podle očekávání – kromě kyslíku..

Zmrzlá atmosféra na Marsu

Abychom tomu porozuměli, musíme porovnat tlaky v pozemské a marsovské atmosféře. Zatímco na naší planetě je tlak konstantní, na Marsu se mění v závislosti na ročním období. V zimě totiž nad marsovskými póly zmrzne oxid uhličitý a doslova spadne dolů na povrch, kde vytváří polární čepičky. Množství ostatních plynů zůstane v zimě stejné, ale když část oxidu uhličitého "zmizí", tak se jejich koncentrace změní. Laboratoř Curiosity a SAM tři marsovské roky měřili právě tuto koncentraci. Dusík a argon sledují pravidelné sezonní změny a jejich koncentrace stoupá či klesá v závislosti na množství oxidu uhličitého. To samé neplatí pro kyslík.

Kyslík něco vyrábí

Na jaře a v létě je kyslíku v atmosféře o 30 % více, než by mělo být. Poté zase klesá, a to dokonce pod očekávanou úroveň. Proces se opakuje každé jaro. Vypadá to, že kyslík něco "vyrábí" a poté to zase "spotřebovává". Podobně jako kyslík se chová také metan. V jeho případě je záhadou nejen měnící se koncentrace, ale už samotná přítomnost v atmosféře planety. Metan je totiž rozkládán slunečním zářením, takže ho do atmosféry musí něco doplňovat. A jako by toho nebylo málo, tak zatímco Curiosity na povrchu metan naměřila, rusko-evropská sonda z oběžné dráhy ho nenašla.

Zdroj kyslíku je neznámý

Na Zemi vyrábí kyslík i metan živé organismy. Máme tedy důkaz existence života na Marsu? Vědci jsou hodně opatrní. Kyslík i metan mohou mít i geologický původ. Zdrojem kyslíku mohou být procesy v půdě nebo atmosféře. Teplo a vlhko mohu uvolňovat kyslík z marsovské půdy, ale to nevysvětluje pokles kyslíku na podzim. Vědci také zvažovali možnost, že molekuly oxidu uhličitého nebo vody mohou uvolňovat kyslík, když jsou v atmosféře rozkládány působením slunečního záření. Podobné procesy jsou ale pomalé a vody by muselo být v atmosféře pětkrát více. Bude potřeba opakovaných měření a výzkumů, abychom záhadě přišli na kloub.

Další rovery už letos

V červenci k Marsu odstartuje rover Mars 2020, který je velmi podobný Curiosity, ale bude mít odlišné vědecké přístroje. Rover bude hledat důkazy možné dávné existence mikrobiálního života. Jeho cílem je také zjistit, zda na Marsu někdy v minulosti mohly být podmínky k životu. Na rudou planetu vezme i malý vrtulník. Rover přistane v únoru 2021 v kráteru Jezero. Kráter nebyl pojmenován vtipným češtinářem, ale je nazván podle města v Bosně a Hercegovině.

Češi a blesky

Ve stejnou dobu odstartuje také evropsko-ruská mise ExoMars, která na rudou planetu dopraví rover Rosalind Franklin pojmenovaný po britské vědkyni, která se věnovala výzkumu DNA. Kromě samotného roveru ponese vědecké přístroje také přistávací modul. Půjde o experimenty pro studium atmosféry nebo marsotřesení. Na palubě bude i vlnový analyzátor WAM (Wave Analyser Module) z dílny Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Český přístroj ověří mimo jiné to, zda se v prachových bouřích a větrných vírech vyskytují blesky.