Družice TESS samotné planety nevidí, protože jsou malé a přezářené světlem svých hvězd. Pokud ale planeta přechází před svou hvězdou, způsobí nepatrný pokles její jasnosti a to už dokáže změřit.
Hnědý trpaslík z Ondřejova
Data z TESS se dají použít i pro jiné astronomické účely. Na začátku roku 2019 objevila TESS hnědého trpaslíka s označením TOI-503 b. Existence a hmotnost tělesa byla potvrzena týmem vědců, v němž byli i Češi. Do pozorování se zapojil i největší český dalekohled – dvoumetrový Perkův dalekohled v Astronomickém ústavu v Ondřejově u Prahy. Hnědí trpaslíci jsou objekty na pomezí hvězd a planet. Mají hmotnost v řádu desítek Jupiterů, která ale nestačí na to, aby se v nich zažehly termonukleární reakce a staly se z nich hvězdy.
TOI-503 b má hmotnost 53 Jupiterů, ale zajímavější je jeho oběžná doba. Okolo hvězdy oběhne za necelé 4 dny. Takto blízko obíhají některé obří planety, kterým se říká "horcí jupiteři". Hnědých trpaslíků s krátkou oběžnou dobou ale známe velmi málo. Dokonce tak málo, že místa jejich výskytu astronomové označují jako poušť. Podobně jako se na poušti nachází málo rostlin, v oblasti okolo hvězd se nachází málo hnědých trpaslíků. TOI-503 b je tak velmi vzácným objektem.
TESS našla extrémní světy
Dalším zajímavým a extrémním objevem TESS je LHS 3844 b. Planeta je asi o třetinu větší než Země a okolo své hvězdy oběhne jednou za pouhých 11 hodin! Vznik podobných planet zůstává záhadou. Možná jde o jádra větších planet, která vlivem záření blízké hvězdy přišly o atmosféru. Dalším zajímavým úlovkem je TOI-813 b. Planeta obíhá okolo hvězdy, která už vyčerpala své palivo. Postupně se z ní stává obr, který za 780 milionů let planetu pohltí. TOI-813 b objevili běžní uživatelé, kteří na internetu prohledávají data z TESS prostřednictvím projektu Planet Hunters TESS.
Cílem jsou obyvatelné planety
Hlavním cílem TESS je najít planety podobné Zemi, na jejichž povrchu se mohou nacházet podmínky vhodné k životu. Na nejzajímavější objevy se podívá Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST), který odstartuje do vesmíru v roce 2021. Zatímco TESS je malá družice, JWST je označován za nástupce Hubblova dalekohledu. Náklady na jeho výrobu přesáhnou 200 miliard korun. JWST dokáže prozkoumat atmosféry exoplanet, i když je přímo nevidí. Přístroj na dalekohledu bude analyzovat světlo hvězdy, které prošlo atmosférou planety v okamžiku, kdy před ním planeta přecházela. Můžeme tak zjistit její složení.
Snímek jižní oblohy
TESS pracuje ve dvou režimech. Každé dvě minuty změří jasnost tisíců vybraných hvězd. Dvakrát za hodinu pak všechny čtyři kamery pořídí snímek celé pozorované části oblohy. Z těchto fotografií vědci složili snímek celé jižní oblohy. Obláček uprostřed je Velké Magellanovo mračno. Jedna ze satelitních galaxií naší Galaxie. Nachází se 163 tisíc světelných let od nás. Žluté tečky odpovídají kandidátům na exoplanety, které byly objeveny na začátku září 2019.