Pluto má srdce: Trpasličí planeta s dusíkem místo krve

Pluto má srdce: Trpasličí planeta s dusíkem místo krve
Sdílej
 
Až do roku 2015 jsme Pluto znali jen jako rozmazanou skvrnu z Hubblova dalekohledu. Pak okolo Pluta prolétla kosmická sonda New Horizons. Trpasličí planeta se ukázala jako nečekaně barevný svět. A při pohledu na jeho povrch snad každého zaujme obří srdce.

 

Vědci říkají oblasti na povrchu trpasličí planety, která připomíná srdce, Tombaugh Regio. Pojmenovali ji podle objevitele Pluta Clyda Tombaugha. Levý lalok srdce dostal název Sputnik Planitia a je to oblast, která je pro "klima" Pluta stejně důležitá jako oceány pro klima na Zemi.

Atmosféra Pluta

Pluto má slabou atmosféru, která se skládá převážně z dusíku s malým množstvím metanu a oxidu uhelnatého. Kde je atmosféra, tam bude také vítr. Sonda New Horizons okolo Pluta jen prolétla, takže vědci nemohli studovat změny na povrchu nebo v atmosféře v průběhu týdnů nebo měsíců. Tanguy Bertrand z NASA a jeho kolegové zkombinovali data ze sondy s klimatickými modely a zjistili, že vítr na Plutu pohání právě jeho srdce. Ve Sputnik Planitia se nachází hlavní zdroj zmrzlého dusíku na Plutu. V průběhu dne slabé teplo ze Slunce zahřívá dusík, který sublimuje, což znamená, že se z ledu stává hned plyn. V noci tento dusík kondenzuje zpět do ledu.

Sci-fi Pluto: Trpasličí planeta s velkým srdcem

Sci-fi Pluto: Trpasličí planeta s velkým srdcem

Jako tlukot srdce

Pumpování a následné odebírání dusíků z atmosféry přirovnali vědci k srdečnímu rytmu Pluta. Tlukot srdce ale není pravidelný. Kvůli sklonu rotační osy a pomalému střídání ročních období nyní dusík sublimuje téměř neustále. Přestože vítr pochází ze Sputnik Planitia, zcela se tam nezastaví. Jakmile se dusík uvolní do plynné formy, stoupne do vyšších nadmořských výšek a nakonec vstoupí do proudu vzduchu řízeného rotací Pluta. Stejně jako se rotace krasobruslaře zpomaluje, když natáhne ruce od těla, molekuly dusíku se zpomalují, když se pohybují ze severu na jih, protože se pohybují dále od rotační osy Pluta. V důsledku toho se dusík pohybuje pomaleji než trpasličí planeta pod ním, což způsobuje, že vítr na Plutu fouká na západ – tedy opačným směrem, než jakým rotuje trpasličí planeta.

Tombaughův region na povrchu Pluta •  NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute, JPL/NASA

Trpasličí planeta žije

Pokud bychom stáli na povrchu Pluta, větru bychom si nevšimli. Atmosféra trpasličí planety je více než stotisíckrát řidší než pozemská. Pluto má ale také mnohem menší gravitaci než Země, takže slabounký vítr je dostatečně silný na to, aby přenášel částice zákalu a zrnka ledu na západ, kde zbarvují led tmavými pruhy. Na povrchu Pluta byly už dříve objevené duny. Za jejich vznikem bude vítr a také zmíněná sublimace. Vědci se ještě nedávno domnívali, že Pluto je geologicky mrtvým světem, ale opak je pravdou. Sputnik Planitia je podle vědců mnohem mladší než druhá strana srdce. Vědci tak usuzují například podle malého počtu kráterů v této oblasti. Její věk se odhaduje na 10 milionů let.

Sonda New Horizons pokračuje

Sonda New Horizons po průletu okolo Pluta ještě mnoho měsíců posílala na Zemi získaná data. Na začátku ledna 2019 prolétla okolo planetky Arrokoth a nyní pokračuje dál v cestě ven ze Sluneční soustavy. Vědci hledají pro sondu další možný cíl. Aktuálně se nachází přes 7 miliard kilometrů od Země.

Pluto je zase větší? Sonda je nejblíž v historii lidstva

Pluto je zase větší? Sonda je nejblíž v historii lidstva

Provoz ve sluneční soustavě: Kde pracují kosmické sondy

Provoz ve sluneční soustavě: Kde pracují kosmické sondy

Letadlo pro přepravu kosmických lodí dobývá vesmír

Letadlo pro přepravu kosmických lodí dobývá vesmír

 

Články odjinud