Malitel SpaceX a vizionář Elon Musk si může gratulovat. Dokázal to. Jeho společnost ve spolupráci s NASA vynesla do vesmíru dva astronauty. Douglas Hurley a Robert Behnken by měli na stanici zůstat 30 až 119 dní. Přesná délka bude záviset na stavu solárních panelů Crew Dragonu, které „korodují“ vlivem působení kyslíku. Dokonce i ve výšce kolem 400 km, kde se ISS pohybuje, není dokonalé vakuum, ale najdeme tam molekuly vzduchu.
Crew Dragon dorazil k ISS:
Let na dobu neurčitou
Oficiální označení současné mise je „DM-2“. Pod zkratkou DM se ukrývá slovní spojení demonstrační mise. Než začnou kosmické lodě létat k ISS s lidmi, musí ukázat, že jsou toho schopny. K tomu slouží demonstrační mise. Při té první se kosmická loď vydala k ISS bez posádky. Crew Dragon od SpaceX byl úspěšný a tak vyrazil s astronauty na palubě. Teoreticky by teď měli na ISS strávit tam pár dní a vrátit se zpět. Ve skutečnosti je to však trochu jinak a z DM-2 se stala poněkud delší předváděcí mise.
Pohled do historie ISS
ISS oběhne okolo Země jednou za 90 minut, což znamená, že posádka může pozorovat každý den 16 východů a 16 západů Slunce. Kosmická stanice je největším vesmírným přístavem v historii. První modul ISS se do vesmíru vydal v roce 1998. Důležitou roli sehrál při výstavbě americký raketoplán, který dopravil k vesmírnému komplexu většinu modulů. Páteří stanice je obří příhradový nosník o délce 110 metrů. Pohybuje se po něm mechanické rameno, které pomáhá přenášet náklad i celé moduly a především na něm najdeme solární panely pro výrobu elektrické energie.
Skládanka ISS
Samotná stanice se skládá z mnoha modulů. Některé slouží k zajištění životních funkcí, další jako přechodová komora pro výstupy do kosmu, uskladnění zásob nebo k propojení s dalšími moduly. Důležité jsou vědecké moduly jako je americký Destiny, evropský Columbus nebo japonská soustava modulů Kibo.
Expedice
Od října 2000 je na stanici trvale přítomná posádka složená z astronautů z USA, Ruska, Evropy, Kanady a Japonska. Astronauti se střídají v půlročních intervalech. Jednotlivým posádkám se říká „expedice“. Expedice 1 až 6 se skládaly ze tříčlenných posádek. Expedice 7 až 12 se po nehodě raketoplánu Columbia v roce 2003 (raketoplány nějaký čas nelétaly) snížily na bezpečné minimum dvou. Od expedice 13 se posádka postupně zvyšovala na šest. Nyní je tříčlenná, ale nástup soukromých lodí by měl vést k postupnému navýšení až na sedm členů.
Vesmírná veselka
Mnoho astronautů se na ISS vydalo opakovaně. Rekordmanem je Rus Jurij Malenčenko, který byl na ISS pětkrát. Dokonce se tam stihl oženit, ačkoliv jeho nastávající byla na Zemi v Johnsonovu vesmírném středisku v Houstonu. Od dubna pobývá na stanici Expedice 63, ve které jsou dva Rusové a jeden Američan. Jeden člověk nezvládne obsluhu amerického segmentu stanice dlouho sám, a tak mu posádka Crew Dragonu pomůže. Přesný seznam úkolů k dispozici není. Půjde o klasickou výpomoc s experimenty a údržbou stanice.
Start rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon:
Výstupy do kosmu
Na ISS probíhá řada vědeckých experimentů v oblasti vývoje materiálů, biologie, pozorování Země apod. Hurley a Behnken jsou v těchto experimentech proškoleni. Oba astronauti už na ISS byli v rámci misí raketoplánů, které na stanici dopravily moduly. Behnken má navíc velké zkušenosti s výstupy do otevřeného kosmu, ve kterém strávil při šesti výstupech celkem 30 hodin. Je možné, že se do vesmíru vydá i nyní. Kromě obsluhy experimentů se totiž musí provádět i údržba stanice.
ISS: Život na stanici
Astronauti žijí na stanici v prostředí mikrogravitace (stavu beztíže), což má vliv na stav svalů, které ochabují. Musí proto pravidelně cvičit. Výzkum vlivu dlouhodobého pobytu ve vesmíru na člověka a jeho zdraví patří k hlavním oblastem, kterým se astronauti na stanici věnují. ISS má být odrazovým můstkem pro cesty na Mars, které potrvají mnoho měsíců. Kromě toho zkoumají také vliv mikrogravitace na rostliny, testují 3D tisk nebo výrobky soukromých firem. Na ISS se tak už třeba vařila káva nebo pekly sušenky.
Měsíční stanice
Mezinárodní kosmická stanice by měla být v provozu do roku 2030. Poté ji čeká stejný osud jako předešlé orbitální stanice. Bude navedena do atmosféry, kde z velké části shoří a zbytek dopadne do oceánu. NASA, Evropa a další státy už chystají stavbu menší stanice Gateway (brána) na oběžné dráze Měsíce, která má sloužit i jako přestupná stanice pro let na povrch Měsíce. Stavba stanice by mohla začít za čtyři roky.
