Každý náklad vynášený do vesmíru se musí nějakým způsobem připojit k raketě. V posledních letech se stávají stále populárnější malé družice. Je tak běžné, že při jednom startu rakety je vynesen větší počet družic najednou. Někdy jde až o desítky.
Brněnská stopa ve vesmíru
Brněnská firma S.A.B. Aerospace vyvinula tzv. dispenser, do kterého jsou jednotlivé družice vloženy a následně připevněny k raketě. Dispenser od brněnské firmy má oficiální název SSMS (Small Spacecraft Mission Service). Jeho výhodou je, že je modulární. V podstatě je to velká skládačka, kterou lze sestavit tak, aby vyhovovala potřebám aktuálního startu a byl využit každý kousek prostoru pod aerodynamickým krytem rakety.
Nové technologie
Raketa Vega dokáže vynést náklad o celkové hmotnosti nejméně 1,4 tuny. Samotný dispenser má hmotnost 252 kg. Na palubě Vegy bylo při tomto startu 53 družic, z toho 46 CubeSatů. Jde o speciální družice ve tvaru krychle o hraně jen 10 centimetrů. Cubesat se může skládat z jedné ale třeba i šesti. Většinou jde o studentské projekty nebo o družice, které testují nové technologie a provádí jednodušší výzkum.
Raketa Vega
Kosmické rakety se skládají z několika stupňů, které se během letu odpojují. Většinou jsou poháněny kapalným palivem. Existují ale také raketové motory na tuhé pohonné hmoty. Obvykle se používají pro postranní stupně, které pracují prvních pár desítek sekund a pomáhají raketě odlepit se od Země. Raketa Vega je netypická v tom, že má čtyři stupně (většina raket má dva až tři) a první tři jsou na tuhé pohonné hmoty. Celková výška rakety je 30 metrů.
Vesmírné lety Vegy
Poprvé odstartovala raketa Vega v roce 2012 a zatím letěla 15krát. Start v červenci loňského roku nebyl úspěšný. Kvůli konstrukční chybě tepelné ochrany došlo k havárii a raketa se zřítila do Atlantského oceánu. Podle aktuálního harmonogramu by Vega mohla letos letět v prosinci a v roce 2021 se předběžně počítá s pěti starty.
Česko ve vesmíru
Brněnská firma S.A.B. Aerospace se tak stala další českou stopou ve vesmíru. Na vesmírném výzkumu se Češi podíleli již několikrát. Například v programu Interkosmos, kterého se od konce 60. let do začátku 90. let účastnily socialistické státy.
Československo v rámci programu vypustilo 5 družic Magion. První letěla do vesmíru v říjnu 1978. Tři z nich zůstávají na oběžné dráze Země, i když jsou už nefunkční. Najít je můžete pomoci webu stuffin.space. V rámci programu Interkosmos se do vesmíru v roce 1978 vydal také Vladimír Remek, který strávil několik dní na orbitální stanici Saljut 6. Československo se tehdy stalo po Sovětském svaze a USA třetí zemí, která měla kosmonauta ve vesmíru.
Češi v ESA
V roce 2008 vstoupila Česká republika do Evropské kosmické agentury (ESA). Teoreticky se tak může Čech stát astronautem a podívat se pod značkou ESA na Mezinárodní vesmírnou stanici nebo v budoucnu i na Měsíc. A české firmy se mohou ucházet o zakázky ESA. Kromě zmíněného dispenseru v raketě Vega se Češi podílejí také na stavbě nové velké evropské rakety Ariane 6. Její první start by mohl proběhnout už velmi brzy.
Raketa Ariane 6
Výzkumný a zkušební letecký ústav bude například testovat trysku přídavné rakety P120, na níž Ariane 6 stojí na startovacím stole před startem. Firma UNEX vyvíjí podvozek pro mobilní věž rakety. V Klatovech pak vyrostla nová výrobní hala firmy Aerotech pro výrobu různých dílů pro P120 i palivovou nádrž samotné rakety. Firma ATC Space zase vyrábí nosníky pro připojení přídavných raket k centrálnímu stupni a pro upevnění elektromotoru uvnitř přídavných raket. Jedna z českých firem také dodává část IT technologie.
Výzkumy Čechů ve vesmíru
Vesmír ale Češi dobývají i mimo projekty ESA. Zmíněný Výzkumný a zkušební letecký ústav vypustil v roce 2017 první český CubeSat s názvem VZLUSAT-1. Na jeho palubě jsou tři experimenty pro výzkum stínění radiace, menší rentgenový dalekohled a pro průzkum termosféry. V roce 2019 odstartoval do vesmíru druhý CubeSat s názvem Lucky-7, který dokáže i fotografovat Zemi. V nejbližších letech se chystá start dalších českých CubeSatů.
