Měsíc byl zkoumaný kosmickými sondami zejména v 60. a na začátku 70. let. V té době na jeho povrchu také přistálo šest výprav v rámci programu Apollo. Astronauti rozmístili vědecké přístroje a posbírali vzorky. Poté zájem o Měsíc opadl, ale v posledních letech se to začíná měnit.
Měsíc: Jak vznikl?
V prvním díle našeho seriálu jsme se podívali na vznik planet Sluneční soustavy prostřednictvím shlukování prachových částeček. Ale jak vznikl Měsíc? Současně se Zemí? Byl naší planetou zachycen, nebo se vše odehrálo jinak?
Podle vědců vznikl Měsíc za velmi dramatických okolností. Krátce po vzniku Země narazil do naší planety objekt o velikosti Marsu. Po gigantické kolizi bylo do kosmického prostoru vyvrženo velké množství materiálu, ze kterého se postupně zformoval Měsíc.
Měsíc na obloze
Kvůli gravitačnímu vlivu Země má Měsíc tzv. vázanou rotaci, což znamená, že se okolo své osy otočí za stejnou dobu, za jakou oběhne Zemi. Vidět proto můžeme stále stejnou (přivrácenou) stranu Měsíce.
Měsíc odráží sluneční záření. V průběhu jeho oběhu okolo Země můžeme pozorovat různě osvětlenou část povrchu – měsíční fáze, které se vystřídají za 29,5 dní. Fáze jsou celkem čtyři: nov (měsíc není vidět), první čtvrť, úplněk a poslední čtvrť.
Úplněk, kdy je osvětlená celá strana Měsíce, pozná asi každý. První a poslední čtvrť se ale pletou. Jak se jednoduše rozeznat? Existuje jednoduchá pomůcka. Po první čtvrti je Měsíc stále „větší“, takže říkáme, že dorůstá a má tvar písmene D. Naopak po úplňku se osvětlená část povrchu postupně zmenšuje. Říkáme, že Měsíc couvá a má tvar písmene C.
Kdy vyjde Měsíc?
Měsíc také nevychází vždy ve stejnou dobu. V období novu je na denní obloze. V podstatě vychází podobně jako Slunce, kterému se občas připlete do cesty, což se projeví jako zatmění Slunce. Měsíc poté vychází a zapadá stále později. V období první čtvrtě vychází po obědě a zapadá po půlnoci. V období úplňku pak Měsíc vychází večer a na obloze je po velkou část noci.
Superměsíc
Měsíc se okolo Země pohybuje po dráze, která je mírně protáhlá. Nejblíže se tak k Zemi dostává na vzdálenost 356 410 km (tzv. přízemí), nejdál na vzdálenost 406 697 km (tzv. odzemí). Vzhledem k tomu, že se mění vzdálenost Měsíce od nás, mění se velmi nepatrně i jeho velikost na pozemské obloze. Pokud dojde k úplňku v období okolo přízemí, mluvíme neoficiálně o superměsíci nebo o super úplňku.
Někdy se také stane, že nastanou v průběhu kalendářního měsíce dva úplňky. V takovém případě se druhý úplněk označuje jako „modrý Měsíc“. S barvou Měsíce to samozřejmě nemá nic společného a nejedná se ani o oficiální astronomický termín.
Povrch Měsíce
Pokud si astronomové vybírají dovolenou, tak v období úplňku. Měsíc září tak moc, že se velmi špatně pozorují slabší objekty jako galaxie a mlhoviny. V době úplňku jsou i pouhým okem vidět na povrchu Měsíce tmavé skvrny. Říká se jim moře (latinsky mare). Naši předci se domnívali, že se jedná o moře, ale ve skutečnosti o vodní plochy nejde. V raných fázích byl plášť Měsíce roztavený a vystavený bombardování asteroidy. Po dopadu tělesa došlo k proražení kůry a magma následně zaplavila dno kráteru.
Měsíční jezera
Měsíční moře mají odlišné složení – jedná se převážně o bazalty, které jsou tmavší. Kromě moří se na povrchu Měsíce nacházejí také zálivy nebo jezera, což jsou menší tmavé plochy. Zbývajícím částem povrchu se říká pevniny. Měsíc je také posetý moha krátery. Pokud se na ně chcete podívat dalekohledem, tak je nejvhodnější doba okolo první nebo poslední čtvrtě, kdy jsou Sluncem osvětlené zboku, takže vrhají stíny. Můžete se podívat i na terminátor. Nejde o Arnolda, ale říká se tak rozhraní osvětlené a neosvětlené části Měsíce.
Čekání na návrat
Poslední člověk chodil po Měsíci v roce 1972 v rámci mise Apolla 17. Kdy se člověk na Měsíc vrátí? NASA nedávno ohlásila „útok na Měsíc“. Plánuje vypravit sondy, rovery. A o Měsíc se zajímají i soukromé firmy. Chystají se také pilotované mise pod názvem Artemis. Podle aktuálního plánu by měl člověk přistát na Měsíci v roce 2024, ale tento termín se nejspíše nestihne.
Přípravy letu na Měsíc
NASA už chystá loď Orion, raketu SLS a vybírá firmy, které postaví lunární modul. Nejdříve má proběhnout nepilotovaný oblet Měsíce, poté pilotovaný a následně dojde k přistání na povrchu. Při prvním letu by se mělo přistát „přímo“. Později se bude létat přes orbitální stanici na oběžné dráze Měsíce s názvem Gateway.
Měsíční extrémy
Měsíc nemá atmosféru, takže teploty na jeho povrchu se značně liší podle toho, zda je den nebo noc. Pohybují se od -240 po 120 °C. Kromě dlouhých nocí a teplotních výkyvů budou výzvou pro budoucí základny také dávky záření z vesmíru, dlouhé noci a dopady meteoroidů. Pokud je ale lidi zvládnou vyřešit a na Měsíci fungovat, nabízí se mnoho příležitostí. Už dnes třeba existují plány na těžbu surovin. V první řadě půjde o vodu, která se nachází v oblasti pólů na dně kráterů ve formě ledu.
