Druhá planeta Sluneční soustavy Venuše je skutečně nehostinným místem. Na povrchu je stokrát vyšší tlak než na Zemi a teploty tam dosahují stovek stupňů Celsia. Není to kvůli menší vzdálenosti od Slunce, za vše může hustá atmosféra z oxidu uhličitého, která vyrábí obří skleníkový efekt. Právě v atmosféře Venuše by se ale mohl nacházet život.
Živá Venuše
Ve výšce okolo 50 kilometrů jsou tlak a teploty podobné těm na Zemi. Už dříve se objevily hypotézy o možném primitivním životě ve formě bakterií v oblacích Venuše.
Vědci nyní získali důkaz, který by mohl existenci života potvrdit. V atmosféře Venuše objevili fosfan. Jedná se o plyn, který na Zemi vyrábí jen živé organismy. Konkrétně jde o anaerobní bakterie.
Pokud to zjednodušíme, tak můžeme říct, že fosfan je plyn, který najdeme v rozkládající se organické hmotě nebo třeba v bažinách. Je zapáchající a výbušný, takže do kontaktu s ním byste přijít nechtěli.
Množství fosfanu
Fosfanu není v atmosféře Venuše mnoho – jen asi 20 molekul na 1 miliardu všeho ostatního. Je to sice málo, ale jen do chvíle, než začneme přemýšlet o způsobu, jakým byl fosfan vyprodukován. V tu chvíli zjistíme, že je ho tam až příliš.
Vědci vzali v úvahu všechny myslitelné „umělé“ mechanismy. Seznam zahrnoval sluneční záření, geologické procesy na povrchu, meteory, dokonce i blesky. Žádný z nich však nedokáže vyprodukovat pozorované množství fosfanu a ani se k tomuto množství přiblížit.
V úvahu vzali vědci také vulkanickou činnost, podle současných teorií totiž možná dochází na Venuši stále k vulkanické aktivitě. Musela by však být asi 200krát silnější než na Zemi, aby dokázala přítomnost fosfanu vysvětlit.
Teleskopy a antény v akci
Existují i jiná a mnohem jednodušší vysvětlení. V minulosti jsme měli na Venuši několik šokujících objevů, ze kterých se později vyklubal šokující omyl. Může jít třeba o chybu měření.
Vědci odhalili fosfan prostřednictvím dvou přístrojů. Prvním byl James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) na Havaji a druhým ALMA v Chile. V názvu se sice vyskytuje slovo telescope, ale nejde o klasický dalekohled. JCMT i ALMA jsou radioteleskopy. JCMT je jeden s anténou o velikosti 15 metrů. ALMA je síť s 66 teleskopy rozesetými po chilské planině Chajnantor.
Neznámá molekula?
Ve viditelném světle bychom fosfan v atmosféře Venuše neviděli. Záření ale není jen viditelné. Existuje také rentgenové záření, které známe z nemocnice, od zubaře nebo třeba rádiové vlny a mikrovlny. V případě fosfonu potřebujeme pozorovat záření s tak zvanou vlnovou délkou okolo 1 milimetru. Pozorování fosfanu budou muset ověřit nezávislé vědecké týmy.
Existuje také možnost, že za signálem stojí jiná a dosud neznámá molekula, která se jen tváří jako fosfan. A na konci toho všeho, po vyloučení všech možností, je zde první potvrzení mimozemského života! Ale nepředbíhejme…
Hledání mimozemského života
Vědci při hledání mimozemského života rádi používají termín biomarkery. Jsou to různé prvky nebo plyny, které ukazují na možnou přítomnost života. Nejznámějším je kyslík, který na Zemi pumpují do atmosféry rostliny. Právě kyslík ale ukazuje, že pozorování jednoho biomarkeru nestačí.
Představme si planetu, která má vodu, ale dostává od své hvězdy velmi mnoho záření. Voda se vypaří do atmosféry. Vodní pára je také skleníkovým plynem, takže povrch planety se ještě více ohřeje.
Voda ale dlouho nevydrží. Postupně bude zářením hvězdy rozbita na vodík a kyslík. Vodík unikne do kosmického prostoru a zůstane atmosféra s velkým množstvím kyslíku. V tomto případě není kyslík důkazem života, ale naopak mrtvého světa.
Záhada na Marsu
Dalším biomarkerem může být metan. Před pár lety našly sondy metan v atmosféře Marsu. Může mít biologický i geologický původ. Zatím zůstává původ marsovského metanu, který musí „něco“ průběžně dodávat do atmosféry, záhadou.
Nedávno pak vyšly studie, které vynesly na světlo světa opomíjený biomarker, což je škoda, protože právě jeho pozorování v atmosféře planety podobné Zemi je podle vědců velmi jasným signálem existence života. Ano, tím biomarkerem je fosfan! Tehdy ještě vědci netušili, že ho nakonec najdou na sousední planetě.
Už dnes dokážeme pozorovat atmosféry planet u cizích hvězd. Jsou to však obří a horké světy. V budoucnu dokážeme zkoumat i atmosféry menších planet. Můžeme očekávat, že zpráv, jako je ta současná z Venuše, se bude objevovat mnoho. I proto je dobré rozlousknout současnou záhadu fosfanu v atmosféře Venuše.
