Simulace a zkoumání povrchu měsíců Phobos a Deimos u Marsu naznačuje, že byly svědkem apokalyptické události, která se může opakovat.
Focení Phobosu
Americká agentura NASA nedávno zveřejnila fotografie Phobosu ze sondy Mars Odyssey, která okolo planety obíhá od roku 2001. Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti 6 tisíc kilometrů od Phobosu a zachycují změny teplot jeho povrchu při různých osvětleních.
To znamená, že jsou zaznamenána data o teplotě v novu, kdy byl Phobos ve stínu planety až po úplněk, kdy byl celý osvícený Sluncem. Na měsíc se zaměřil přístroj THEMIS, který se běžně dívá spíše „dolů“ na povrch Marsu a zkoumá jeho složení a fyzikální vlastnosti.
Vyvržený měsíc
Podle výsledků pozorování vypadá povrch Phobosu relativně jednotný a skládá se z velmi jemnozrnných materiálů. Pro vědce je to důležitá zpráva, protože podle vlastností povrchu určí místa, ve kterých se nenachází jen jemnozrnný prach, ale původní materiál, z něhož byl měsíc vytvořen.
Složení některých částí povrchu naznačuje, že Phobos může být vyvrženým materiálem. Jenže, je tu drobná otázka – co když je to všechno jinak?
Budoucí apokalypsa
Phobos postupně klesá k Marsu. V budoucnu ho čeka apokalypsa - bude roztrhán slapovými silami a okolo planety se z jeho trosek utvoří prstenec. Stane se tak za pár desítek milionů let. Z prstence se pak postupně zformuje další měsíc, který bude o něco menší než Phobos. Vědci se ale ptají: Co když se tento jev opakuje?
Druhý měsíc Deimos obíhá dál od planety s periodou 30 hodin a je menší než Phobos. Podle odborníků z Institutu SETI a Purdueových univerzit si až dosud nikdo pořádně nevšímal nepatrného sklonu dráhy Deimosu vůči rovníku.
Je možné, že za vše může Fobos. Ale ne ten dnešní. Podle simulací byl před 3 miliardami let Phobos až 20krát hmotnější než dnes. Poté se rozpadl na prstenec, vznikl menší měsíc a to se ještě jednou opakovalo.
Záhada měsíců rudé planety
Odpovědi by přinesly vzorky. Povrch měsíce Phobos se v 80. letech pokoušeli neúspěšně dobýt Rusové. Sondy měly tehdy na palubě i československé přístroje. Další a opět neúspěšný pokus přišel v roce 2011.
Před několika lety se objevily úvahy, že by na povrchu Phobosu mohli v budoucnu přistát lidé a řídit odtamtud roboty pracující na povrchu Marsu. Phobos má nízkou gravitaci, takže k odletu z povrchu stačí jen velmi málo paliva.
Na rok 2024 chystají sondu k Marsu Japonci. Pokud půjde vše dobře, mohla by o pět let později dopravit zpět na Zemi pár gramů vzorků Phobosu. Sonda Mars Moons eXploration (MMX) také prozkoumá oba měsíce z blízka. Uvidíme, zda se ji podaří rozlousknout záhadu jejich vzniku.
Phobos na marsovské obloze
Měsíc Phobos má průměr asi 25 kilometrů. Okolo planety oběhne za 7 hodin a 40 minut, což je kratší doba, než za jakou se planeta otočí okolo své osy. Kdybychom stáli na marsovském povrchu, viděli bychom Phobos vycházet na západě a zapadat na východě přibližně dvakrát za den. Všimli bychom si, že v průběhu pohybu měsíce po obloze se mění jeho zdánlivá velikost. V maximu je asi třikrát menší než Měsíc v úplňku.