V roce 2003 poprvé na oběžné dráze zakotvil takzvaný CubeSat. Miniaturní satelit v podobě deseticentimetrové krychle o hmotnosti kolem jednoho kilogramu. Nápad dvou amerických profesorů se ujal a nejen studentské týmy po celém světě začaly stavět své cubesaty.
Dispenzer z Brna
V cestě do vesmíru stály pro všechny týmy s cubesatem ještě dvě překážky. Vysoké náklady spojené s vynesením nákladu a někdy i několikaleté čekání na volný dopravní prostředek. To vše by se teď mohlo změnit díky takzvanému dispenzeru brněnské firmy S.A.B. Aerospace, který momentálně testuje Evropská kosmické agentury (ESA). Dispenzer může ve vesmírné dopravě způsobit doslova revoluci.
Náklaďák pro malé satelity
Brněnský dispenzer se ve skutečnosti jmenuje SSMS (zkratka ze Small Spacecraft Mission Service) a jde vlastně o speciální konstrukci, která se vloží do nákladového prostoru kosmické rakety Vega.
Dispenzer váží necelých 252 kilogramů a unese až 500 kilogramů užitečného nákladu. Pojme 16 menších nebo dokonce 96 těch nejmenších satelitů (cubesatů) a na oběžné dráze je postupně vypustí.
Doteď byl problém v tom, že malé satelity se musely „přibalit“ k nějakému většímu nákladu, což mělo řadu již zmíněných nevýhod. Nyní díky českému adaptéru obsadí celou raketu, takže není nutné čekat, až se někde uvolní místo.
Vypusťte si družici
Raketa za normálních okolností odstartuje za sedm nebo osm týdnů od objednávky. SSMS tak zároveň umožní zájemcům, aby se o náklady na start společně podělili, a je logické, že když se na jednu „letenku“ složí téměř sto subjektů, vyjde je výrazně levněji.
Taková kosmická spolujízda otvírá dveře doslova všem nadšencům, kteří si chtějí vypustit vlastní družici a průzkum vesmíru vyzkoušet. Česká firma se navíc postará i o samotné dopravení satelitu na start, takže zákazník nemusí tak jako dříve vyrazit na kosmodrom do daleké Jižní Ameriky, ale stačí, když satelit přiveze do Brna.
Vesmírný kávovar pro ISS
Zatímco raketa Vega s brněnským vynálezem v tuto chvíli stále ještě čeká na kosmodromu ve Francouzské Guyaně na první start, další v Česku vyrobené součásti a součástky už dávno létají nad našimi hlavami.
Například společnost G.L. Electronic, která mimochodem sídlí doslova přes chodbu firmy S.A.B Aeorospace a také se podílela na vývoji zmíněného adaptéru, pomohla v roce 2015 postavit první vesmírný kávovar.
Díky brněnským inženýrům si tak mohli i astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici ISS vychutnat skutečné kafe. Kávovar nazvaný ISSpresso tehdy vynesla do vesmíru zásobovací loď Dragon od SpaceX. Nyní se v Brně projektují a připravují například kabelové svazky do série meteorologických satelitů MetOp-SG, které poprvé odstartují v roce 2022.
Jako na operačním sále
Výrobky pro vesmír vznikají za přísných hygienických a bezpečnostních podmínek. Není možné, aby součástka v nekonečném vesmíru selhala například jen proto, že se do ní na Zemi dostalo zrníčko prachu. Proto se v brněnských laboratořích chodí v bílých pláštích, rouškách, rukavicích a ochranných čapkách. Ve vzduchu může být maximálně 100 000 prachových částic na metr krychlový.
