TYC 8998-760-1 je první hvězdou podobnou Slunci, u které přímo pozorujeme více než jednu planetu. Hvězda je sice svou velikostí podobná Slunci, ale je mnohem mladší. Její stáří odhadují vědci na 17 milionů let. Pokud by naše Slunce mělo 40 let, byla by TYC 8998-760-1 stará méně než 2 měsíce!
Stáří hvězdy bylo při objevu planet důležité. Stejně staré jsou totiž i obě planety. Protože jsou ještě mladé, jsou po svém vzniku z oblaka prachu a plynu stále horké, takže vyzařují viditelné záření a můžeme je kvůli tomu pozorovat. Menší planety, které jen odráží světlo své hvězdy, zatím napřímo pozorovat neumíme.
Slunce je neuvěřitelně daleko
První planeta s označením TYC 8998-760-1 b má hmotnost asi 14 Jupiterů, takže je na hraně mezi planetami a tím, co vědci označují jako hnědý trpaslík. Jedná se o tělesa, ve kterých se nezažehly termonukleární reakce jako v normálních hvězdách.
Druhá planeta TYC 8998-760-1 c má hmotnost asi 6 Jupiterů a je tak mnohem pravděpodobnější, že je skutečnou planetou. U obou je zajímavá jejich vzdálenost od hvězdy. První planeta obíhá od hvězdy 160krát dál než Země od Slunce, druhá dokonce 320krát dál. Ve srovnání se Sluneční soustavou je to neuvěřitelně daleko. Například Pluto se dostává od Slunce jen 50krát dál od Slunce než Země.
Záhadná sluneční soustava
TYC 8998-760-1 vědcům slušně zamotala hlavu. Je totiž záhadou, jak se planety tak daleko od hvězdy dostaly. Možností je několik. Planety vznikly v disku z prachu a plynu tam, kde je pozorujeme, což by nabouralo naše dosavadní znalosti o vzniku planet. Na své místo také mohly být vytlačeny nějakým dalším objektem, který obíhá blíže k hvězdě. Jenže vědci žádný nenašli.
Poslední možnost je, že letěly okolo a hvězda je zachytila. Podobný scénář je nepravděpodobný kvůli drahám planet, ale ve vesmíru nemusí být vzácný. Galaxie je totiž plná bludných planet, které byly vyhozeny ze svých planetárních soustav, a je možné, že některé si později adoptuje jiná hvězda.
Vidět na vblastní oči neznamená vědět
Většinu planet vědci objevují nepřímo. Nevidíme je, ale pozorujeme jejich vliv na hvězdu. Planety mohou například přecházet před svou hvězdou a tím ji zakrývat. Nebo mohou svou gravitací s hvězdou jakoby „cloumat“, což se dá také pozorovat. Snímek skutečné planety vypadá mnohem důvěryhodněji. Vždyť ji vidíme! Opak je ale pravdou. To, co pozorujeme jako planetu, může být hvězda na pozadí nebo chuchvalec prachu.
Nedávno vědci zpochybnili existenci dokonce nejslavnější přímo pozorovatelné planety. Fomalhaut b našel v roce 2008 Hubblův dalekohled u hvězdy, která je vidět pouhým okem. Jak se ale ukázalo, vesmír si z nás dělá legraci. Fomalhaut b zřejmě neexistuje a jen to jen hromada prachu. Snad nebudou mít planety u TYC 8998-760-1 stejný osud.
Co je to přístroj SPHERE?
Obě planety objevil přístroj SPHERE, který dokáže odstínit světlo hvězdy a pozorovat její okolí. Přístroj se nachází na dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře v Chile. Podobný přístroj s názvem NIRCam bude mít na palubě i Kosmický dalekohled Jamese Webba, který příští rok odstartuje do vesmíru.