Hlavní zrcadlo kosmického dalekohledu Nancy Grace Romanové bude mít průměru 2,4 metru, což znamená, že bude stejně velké jako v případě dosluhujícího Hubblova dalekohledu. RST ale bude moci pozorovat stokrát větší část oblohy. A bude sloužit také ke špionáži, ale v kosmickém měřítku – zaměří se na největší tajemství vesmíru.
Bludné planety
Když se řekne planeta, většinou tím myslíme objekt obíhající okolo hvězdy. Při vzniku planetárních systémů ale může jedna planeta vystrčit z oběžné dráhy jinou. Stane se z ní vesmírný tulák pohybující se galaxií. Bludné planety neodráží světlo hvězdy a ani moc nezáří, takže se špatně hledají. Stále ale mají nemalou hmotnost a gravitaci, která je prozradí. Stačí, aby se bludná planeta z našeho pohledu dostala před nějakou vzdálenou hvězdu.
Gravitační mikročočka
V případě zákrytu se světlo hvězdy podle teorie relativity ohne o gravitaci bludné planety – a zesílí se. Jde tedy o pozorovatelný jev, kterému se říká gravitační mikročočka. Několik možných bludných planet už astronomové našli. Roman Space Telescope jich může najít několik stovek, a to i malé o hmotnosti Marsu. Hlavním cílem je odhad počtu bludných planet. Podle některých vědců jich je více než hvězd!
Dalekohled bude testovat
Roman Space Telescope bude mít na palubě dva přístroje. Výkonnou 288 megapixelovou kameru, která poskytuje ostrost obrazu srovnatelnou s ostrostí dosaženou Hubbleovým kosmickým dalekohledem.
Druhý přístroj se nazývá koronograf. S jeho pomocí dokáže dalekohled pozorovat i „normální“ planety, které obíhají okolo vzdálené hvězdy. Přístroj odstíní světlo hvězdy a vědci tak budou moci spatřit planetu přímo. Půjde jim hlavně o testování přístroje, jehož nástupci by mohly pozorovat přímo planety o velikosti Země.
Temná energie
Planety všeho druhu nejsou jediným cílem RST. Zaměří se také na skrytou energii. Astronomové na konci 90. let zjistili, že se rozpínání vesmíru zrychluje. Museli přijít s viníkem tohoto jevu, a tak se zrodila temná (skrytá) energie, která není vidět, ale pozorujeme její vliv.
RST bude zkoumat strukturu a rozpínání vesmíru, a to například gravitačními čočkami. Princip je úplně stejný jako u bludných planet, jen planetu nahradí galaxie a vzdálenou hvězdu další vzdálená galaxie. Dalekohled dohlédne tak daleko, že spatří galaxie vzniklé pár set milionů let po velkém třesku.
Supernovy napoví
Další možnost pro průzkum temné energie nabízí jeden z typů supernov. Jedná se o mrtvou hvězdu, bílého trpaslíka, který krade materiál sousední hvězdě. Po překročení hmotnosti 1,4 Slunce trpaslík exploduje. Vzhledem k tomu, že podmínky jsou vždy stejné, stačí změřit jasnost supernovy a zjistíme, jak daleko se od nás nachází nejen ona, ale i galaxie, ve které se nachází. Vědci tak budou moci sledovat, jak se vliv temné energie v průběhu času zvýšil.
Nancy Grace Roman (1925–2018)
Dalekohled byl stavěný pod názvem WFIRST (Širokoúhlý infračervený průzkumný dalekohled), ale letos v květnu byl změněn na Kosmický dalekohled Nancy Grace Romanové. Romanová byla americká astronomka, která pracovala pro NASA. Je považována za matku Hubbleova kosmického dalekohledu. Patřila mezi astronomy, kteří v 70. letech přesvědčili americké politiky, že je důležité postavit velký kosmický dalekohled.
