Nová éra kosmonautiky
NASA se soustředí na návrat na Měsíc. Na konci roku už představila 18 astronautů programu Artemis. Na povrch vesmírného souseda vstoupí i první žena. Musíme si ale počkat.
Na konec roku 2021 se chystá první start rakety Space Launch System (SLS) s lodí Orion. O dva roky později poletí na oblet Měsíce Orion s lidmi a nejdříve v roce 2024 přistane člověk na povrchu. Nové „Apollo 11“ bude mít název Artemis 3. Raketa i loď přímo pro tuto misi už vznikají. Chybí ale to nejdůležitější – lunární modul.
NASA má tři firmy, které na něm pracují. Jednou z nich je i SpaceX. NASA zvažuje, že použije jako lunární modul Starship, o které ještě bude řeč níže. Za pár měsíců se dozvíme, které firmy uspěly a jak bude lunární modul doopravdy vypadat.
Úspěch Crew Dragon
Členy posádky Mezinárodní vesmírné stanice na oběžné dráze okolo Země dopravovaly od roku 2011 jen ruské Sojuzy. Na konci května poprvé letěla s lidmi kosmická loď Crew Dragon od SpaceX, u které si NASA dopravu astronautů objednala. První let byl zkušební, v polovině listopadu ale dopravil Crew Dragon na stanici už skutečnou posádku stanice. V budoucnu se do dopravy astronautů zapojí také Boeing se svou kosmickou lodí Starliner.
Starship se hlásí o slovo
Soukromá společnost SpaceX pracuje na raketě a kosmické lodi, které mají dopravit člověka na Mars. Kosmická loď Starship se montuje v Texasu na základně Boca Chica. Bude poháněna metanovými motory Raptor a opakovaně použitelná.
V prosinci proběhl další testovací let prototypu, který se dostal do výšky 12,5 km a manévroval. Při přistání sice došlo k výbuchu, ale i tak byl test relativně úspěšný a vývoj lodě posunul dál. Další prototyp je navíc už připraven a testy mohou pokračovat. Na první let s lidmi si ale ještě hodně dlouho počkáme.
Černá díra v sousedství
Astronomové v roce 2020 oznámili možný objev černé díry. Nachází se rekordně blízko od nás ve vzdálenosti jen asi 1000 světelných let, což je třikrát blíže ve srovnání s předešlým rekordem. Na objevu vědců z Evropské jižní observatoře (ESO) se podílel i český astronom Petr Hadrava z Astronomického ústavu AV. Černá díra by měla být součástí trojhvězdy HR 6819.
Vzhůru na Mars
Cestování vesmírem není vůbec jednoduché. Všude je hrozně daleko a vše je neustále v pohybu. Pro cestu na Mars musíme počkat na okamžik, kdy jsou Země a Mars v příznivém postavení, což se děje zhruba jednou za dva roky.
V létě tohoto roku startovacího okna využilo hned několik sond. Na Mars letí rover Perseverance s prvním „mimozemským“ vrtulníkem. Rover bude odebírat vzorky a pokusí se zjistit, zda na Marsu byly kdysi dávno podmínky k životu.
K rudé planetě se vydala také čínská sonda Tchien-wen a sonda ze Spojených arabských emirátů.
Druhá planeta u nejbližší hvězdy?
Kromě kosmonautiky bylo rušno také v astronomii. Vědci oznámili možný objev druhé planety u nejbližší hvězdy od Slunce, kterou je Proxima Centauri. Jedna již dříve objevená planeta obíhá okolo hvězdy s periodou 11 dní, což je sice hodně krátká oběžná doba, ale Proxima Centauri je chladný červený trpaslík, a tak by planeta Proxima b mohla mít podmínky vhodné k životu. Nejčerstvěji objevená možná Planeta Proxima c je větší, má hmotnost 5 až 7 Zemí a obíhá mnohem dál s oběžnou dobu 5,2 let.
Slunce pod dohledem
Slunce náš život ovlivňuje nejvíce, takže není překvapením, že je pod pečlivým dohledem vědců. V roce 2020 byl spuštěn největší sluneční dalekohled na světě. Daniel K. Inouye Solar Telescope (DKIST) má hlavní zrcadlo o průměru 4 metry.
Snad každý ví, že lupou lze zapálit slámu. DKIST má sice uvnitř soustavu zrcadel, i tak jim „prochází“ značné množství energie. Na observatoři je 10 km potrubí chladícího systému, aby celá nelehla popelem. Dalekohled už začíná pracovat a přináší podrobné snímky „povrchu“ Slunce.
Slunce se ale zkoumá i z vesmíru. 10. února odstartovala nová sonda pro jeho průzkum. Solar Orbiter provozuje Evropská kosmická agentura (ESA). Na palubě má 10 vědeckých přístrojů a na velké části z nich se podílejí také čeští vědci.
Během Vánoc sonda prolétla okolo Venuše. Do roku 2030 proběhne podobných průletů osm. Na konci listopadu 2021 využije sonda i gravitaci Země. Cílem Solar Orbiteru je dostat se ke Slunci na vzdálenost "jen" 42 milionů kilometrů a mimo jiné se podívat na sluneční póly.
Nejdříve se bude sonda pohybovat v rovině, ve které obíhá Země okolo Slunce. Postupně se však bude její dráha „naklápět" až na konečných 33° v roce 2029. Z této pozice už póly dobře uvidí. Sonda bude zkoumat koróny, což je vnější vrstva atmosféry, která je viditelná při úplném zatmění Slunce.
Hledání mimozemšťanů
Mimimálně dočasně skončilo hledání mimozemských signálů v rámci projektu SETI@home. Od konce 90. let si kdokoliv mohl nainstalovat program, který stahoval a prohledával data z radioteleskopů.
SETI@home používal i data ze slavného radioteleskopu Arecibo v Portoriku. Na konci roku bylo oznámeno, že Arecibo končí. Lana, na kterých držela plošina s přístroji, byla v tak špatném stavu, že by jejich oprava byla nebezpečná. Bohužel se to nakonec potvrdilo dříve, než se myslelo. V první prosincový den se celá plošina o hmotnosti 900 tun zřítila na 305 metrů velký talíř. Smutný konec legendárního přístroje…
SETI bude i budoucnu hledat nové způsoby pátrání po mimozemských signálech. Existují navíc i další projekty, které k analýze dat počítače lidí po celém světě zatím nevyužívají. Naslouchání mimozemských signálům tak nekončí.
Vesmírné vzorky
Rok 2020 byl ve znamení odběru vzorků. V prosinci se po dlouhé cestě vrátila na Zemi japonská sonda Hajabusa 2 se vzorky planetky Ryugů.
Americká sonda OSIRIS-REx zase odebrala vzorky z planetky Bennu. Podle odhadů jich přiveze až 2 kilogramy! Sondu návrat na Zemi teprve čeká. Od Bennu odletí v březnu a na Zemi přistane v září 2023.
Na přelomu listopadu a prosince se sbíral materiál z Měsíce. Je to sice náš nejbližší vesmírný soused, cesta na jeho povrch trvá jen pár dní, ale nic z něj nikdo nepřivezl od roku 1976. Čínská sonda Čchang-e 5 tohle čekání ukončila a provedla odběr vzorků z Oceánu bouří.
