Celoroční návrat na Měsíc
Na začátku roku proběhne start družice Capstone složené z 12 krychliček. Prověří stabilitu speciální oběžné dráhy okolo Měsíce, na kterou bude za pár let umístěna orbitální stanice Gateway. Astronauti z ní budou létat na povrch Měsíce. Na výstavbě stanice se podílí také Evropská kosmická agentura.
V červnu startuje lander Peregrine, který dopraví na Měsíc nejrůznější experimenty. Lander postavila firma Astrobotic Technology a do vesmíru ho vynese nová raketa Vulcan při svém prvním letu.
V říjnu odstartuje další lander – Start Nova-C od firmy Intuitive Machienes. Do vesmíru ho dopraví Falcon 9 od SpaceX. V ten samý měsíc Rusko plánuje přistát na Měsíci se sondou Luna 25. Na palubě ponese devět vědeckých přístrojů pro průzkum chemického složení okolí i kamery pro pořizování snímků.
V listopadu má proběhnout první start obří rakety SLS s lodí Orion. Kosmická loď obletí Měsíc bez posádky v rámci mise Artemis 1. Další let v roce 2023 už bude pilotovaný a v roce 2024 má přistát na povrchu lidská posádka.
Únor patří Marsu
18. února přistane velký americký rover Perseverance v marsovském kráteru Jezero, kde se zaměří na hledání stop života nebo alespoň dávných podmínek pro život. Bude také odebírat vzorky, které by za pár let mohl posbírat jiný rover a připravit je na cestu k Zemi. Vzorky Marsu na Zemi totiž ještě nemáme! Kromě toho má Perseverance na palubě malý vrtulník.
V únoru se k Marsu dostane také čínská sonda Tchien-wen-1 obsahující orbiter pro průzkum planety z oběžné dráhy, přistávací modul a malý rover. K přistání na povrchu má dojít až po několika měsících od dosažení oběžné dráhy.
A do třetice se k rudé planetě v únoru dostaví Emirates Mars Mission ze Spojených arabských emirátů. Z oběžné dráhy prostuduje klima a sezonní změny v atmosféře planety. Na projektu spolupracuje i NASA.
Kosmické sondy
V červenci se můžeme těšit na start sebevražedné sondy DART. Za rok po startu narazí do planetky Didymos. Experiment ověří, zda je možné tímto způsobem odklánět planetky, které by hrozily nárazem do Země.
V říjnu odstartuje sonda Lucy, která se vydá na průzkum Trojanů, což je skupina planetek, které mají stejnou oběžnou dráhu jako Jupiter, ale obíhají ve skupinách 60 stupňů před a 60 stupňů za planetou. Planetky mají velikost od 4 po více než 100 km.
Letový řád pro ISS
V dubnu a říjnu odletí ruský Sojuz se třemi členy stálé posádky. Americké, evropské či japonské astronauty dopraví na ISS - Mezinárodní vesmírnou stanici soukromé kosmické lodě.
V průběhu roku se počítá se dvěma starty Crew Dragon od SpaceX. Při misi Crew-2 bude na palubě také astronaut Evropské kosmické agentury – Francouz Thomas Pesquet. Konkurenční loď Starliner od Boeingu ještě není pro ostré lety otestována. V lednu proběhne let bez lidí a později v tomto roce se tříčlennou posádkou.
V květnu bude k ISS vynesen modul Nauka. V kosmonautice se obvykle termíny nedodrží, ale start Nauky se odsouvá už nejméně 13 let. Nyní by měl konečně proběhnout. Modul bude připojen k ruskému segmentu ISS. Uvnitř bude prostor pro zásoby, záložní kontrolní systém i několik vědeckých přístrojů.
Během roku odstartuje také raketoplán Dream Chaser, který byl původně stavěn pro přepravu lidí, ale nakonec poslouží pro přepravu nákladu na ISS a zpět.
Kosmický dalekohled Jamese Webba
Jedna z největších událostí roku 2021 proběhne 31. října. Evropská raketa Ariane 5 vynese z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně Kosmický dalekohled Jamese Webba. Je považován za nástupce Hubblova dalekohledu, ale bude plnit jiné úkoly. Zaměří se na výzkum galaxií, mladých hvězd i exoplanet v infračerveném záření, které lidské oko nevidí a atmosféra ho z části pohlcuje. Cena dalekohledu je okolo 230 miliard korun.
Souboj miliardářů Bezose a Muska
První start rakety New Glenn od firmy Blue Origin šéfa Amazonu Jeffa Bezose proběhne někdy v průběhu roku. Miliardář Elon Musk už raketu má a i kosmickou loď. Staví ale mnohem větší obří kosmickou loď Starship, se kterou chce dobýt Měsíc i Mars. V průběhu roku budou pokračovat skoky v atmosféře, při kterých prototyp vzletí nahoru a poté znovu přistane. Možná se dočkáme i prvního nepilotovaného letu na oběžnou dráhu.
