Ve 20. století došlo k velkému rozmachu astronomie. Díky kosmonautice se nám otevřely nové možnosti - vědci zkoumají tělesa ve Sluneční soustavě i vzdálený vesmír prostřednictvím záření, která zemská atmosféra pohlcuje. Dokonce už dokážeme měřit gravitační vlny vznikající při extrémních událostech, kdy se rozvlní celý prostor. Na největší otázku jsme ale zatím odpověď nenašli. Existuje život i mimo Zemi?
Život pod povrchem Marsu
Člověka existence života mimo naši planetu přitahovala od nepaměti. Naši předkové se domnívali, že život existuje na Měsíci, Marsu nebo dokonce na horké Venuši. Nástup kosmických sond tyto hypotézy definitivně rozprášil. Přesto nemůžeme život ve Sluneční soustavě stále vyloučit. Primitivní život by se totiž mohl nacházet na Marsu nebo spíše pod ním. Ještě nadějnější jsou podpovrchové oceány na některých měsících Jupiteru a Saturnu.
Od karikatury po velkou otázku
Lidstvo ale nejvíce fascinuje možná existence inteligentního života. V létě roku 1950 spolu diskutovali u oběda vědci v Národní laboratoři Los Alamos v Novém Mexiku. A řeč padla i na mnoho nevědeckých témat. Jaderný fyzik Emil Konopinski si vzpomněl na karikaturu v časopisu, která ukazovala, jak mimozemšťané v New Yorku kradli odpadkové koše. V té době ve městě mizely a jeden z časopisů si udělal legraci, že je snad musí krást mimozemšťané.
Vtip tehdy zaujal amerického fyzika italského původu Enrica Fermiho. Během oběda položil svým kolegům otázku, na kterou za 60 let zatím lidstvo nenašlo odpověď. Pokud mimozemšťané existují, tak kde jsou?
Fermi byl laureátem Nobelovy ceny, a tak jeho otázka nezapadla pod tíhou času a vešla do povědomí pod názvem Fermiho paradox. Výčet možných řešení Fermiho paradoxu napsat nemůžeme, protože vědě a ani fantazii se zde meze nekladou. Můžeme je ale rozdělit do tří skupin:
mimozemšťané neexistují
mimozemšťané existují, ale dosud nedošlo ke kontaktu
mimozemšťané existují a část lidstva s nimi komunikuje
Fermiho paradox
Vezměme to od konce: Mimozemšťané existují a část lidstva s nimi komunikuje. Nejrůznějších konspiračních teorií, záběrů UFO apod. je mnoho. Neexistuje ale žádný důkaz, že by mimozemšťané navštívili Zemi nebo že bychom s nimi komunikovali.
Mimozemšťané existují, ale dosud nedošlo ke kontaktu. Prostřední možnost obsahuje řadu možných vysvětlení. Mimozemské civilizace existují, ale jejich stopy nebo signály jsme mohli přehlédnout. Je také možné, že sice existují, ale jsou daleko, a tak jejich stopy nemůžeme odhalit (například rádiový signál s rostoucí vzdáleností klesá). A můžeme počítat i s možností, že o nás mimozemšťané vědí, ale z nějakého důvodu s námi komunikovat nechtějí.
Musíme si uvědomit, že vesmír je v podstatě obrovským prázdným prostorem. Nejbližší hvězda od Slunce je vzdálená 4,3 světelných let, což znamená, že světlo z ní k nám letí 4,3 let. Ostatní hvězdy jsou vzdáleny stovky a tisíce světelných let.
Mimozemšťané neexistují: Poslední možnost může být pro někoho frustrující. Mohla by být Země opravdu jedinou obydlenou planetou ve vesmíru?
Počet mimozemských civilizací
Americký astronom Frank Drake se v 60. letech pokusil počet mimozemských civilizací spočítat. Vymyslel rovnici, která dnes nese jeho název:
Drakeova rovnice: N=R* . fp . ne . f1 . fi . fc . L
N je předpokládaný výsledek, počet vyspělých inteligentních civilizací schopných mezihvězdné komunikace. Pokud chceme dostat číslo N, musíme vynásobit několik parametrů:
R* označuje přírůstek počtu hvězd v naší Galaxii (průměr za dobu existence Galaxie je minimálně 1).
fp podíl hvězd, kolem kterých obíhají planety (0,2 až 0,5).
ne průměrná hodnota počtu planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život (nejméně 1).
fl poměr z předchozích vhodných planet (nevíme), na kterých život skutečně vznikl.
fi poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života (nevíme).
fc podíl inteligentních forem života, které dosáhly schopnosti aktivní mezihvězdné komunikace (nevíme).
L odhad délky existence inteligentní formy života schopné mezihvězdné komunikace (nevíme).
Planety a podmínky k životu
Když Drake sepsal svou rovnici, neznali jsme žádné planety mimo Sluneční soustavu. První byly objeveny až v polovině 90. let minulého století. Dnes už víme, že planety jsou ve vesmíru běžné. Vědci se snaží určit parametr, který má svým významem blízko parametru ne.
V astronomii se mu říká Eta Earth (Eta je řecké písmeno, Earth je anglicky Země). Eta Earth udává, kolik planet o velikosti Země u hvězd podobných Slunci se pohybuje v obyvatelné oblasti – neznamená to, že tyto planety jsou obydlené a dokonce ani to, že jsou obyvatelné. Jedná se o planety, na jejichž povrchu by mohly být podmínky vhodné k udržení vody v kapalném skupenství.
Přesná hodnota Eta Earth dnes není známá, ale podle posledních studií se pohybuje od 0,37 do 0,60. Znamená to, že až 60 hvězd ze 100 podobných Slunci obíhá planeta o velikosti Země v obyvatelné oblasti. Jen v naší Galaxii by podobných planet mohlo být okolo 300 milionů. A galaxií je ve vesmíru minimálně 200 miliard!
Výzkum planet
V blízké budoucnosti dokážeme planety podobné Zemi nejen objevovat, ale také zkoumat jejich atmosféry. Vědci se budou zaměřovat na kombinaci prvků a plynů, které mohou značit přítomnost života nebo alespoň podmínek pro život. Samotný život na některé z planet desítky a stovky světelných let od nás tím patrně nepotvrdíme, ale budeme moci alespoň říci, zda je vesmír pro život vhodný a zda jsou potenciálně obyvatelné planety běžné.
Mimozemšťané: Byli nebo budou?
Podle některých teorií jsme se možná jako druh narodili ve špatné době a mimozemské civilizace ve vesmíru vzniknou až později. Nebo mohl proběhnout přesně opačný scénář. Naše Země je stará 4,6 miliard let, ale vesmír má přes 13 miliard let. Ostatní (nebo velká část) civilizací tak už mohla dávno zaniknout.
Nedávno vyšla studie, která se k podobnému závěru přiklání. Autoři vzali v úvahu pravděpodobnost a čas potřebný pro vývoj inteligentního života a možnou tendenci vyspělých civilizací se zničit. Kromě toho pracovali s množstvím planet podobných Zemi u hvězd typu Slunce nebo s frekvencí výbuchů supernov – výbuch blízké supernovy zahubí život v okruhu nejméně 30 světelných let.
Možná existence
Ve své studii vzali podobné parametry a modelovali vývoj Galaxie v průběhu času. Podle jejich závěrů byla pravděpodobnost života nejvyšší asi 13 000 světelných let od centra Galaxie a 8 miliard let po vzniku Galaxie. Pro srovnání: Sluneční soustava se nachází 25 000 světelných let od centra a lidská civilizace vznikla na povrchu planety asi 13,5 miliardy let po vzniku Galaxie.
Za předpokladu, že život vznikne rozumně často a nakonec se stane inteligentním, mohou podle autorů existovat jiné civilizace i v dnešní době – většinou seskupené kolem pásma 13 000 světelných let od centra Galaxie, kde je větší výskyt hvězd podobných Slunci.
Podle autorů studie existuje možnost, že se všechny vyspělé civilizace dříve nebo později samy zničí (války, změny klimatu…). Pokud tedy existují jiné civilizace, mohou být velmi mladé.
