Jsme ve vesmíru sami? Máme vlastně jen dvě možnosti, jak to zjistit. Přímý kontakt, kdy mimozemšťané přiletí do Sluneční soustavy, nebo nepřímý kontakt na základě pozorování.
Přímý kontakt nemusí být až tak přímý a nemusí proběhnout tak, jak si ho představují hollywoodští scénáristé. Vzdálenosti ve vesmíru jsou obrovské. Pokud bychom se pohybovali rychlostí desetiny rychlosti světla (tedy 30 tisíc kilometrů za sekundu), trvala by cesta k nejbližším hvězdám stovky, možná tisíce nebo desetitisíce let. Místo mimozemšťanů z masa a kostí (nebo něčeho takového) nás mohou navštívit spíše roboti a to i nepozorovaně.
Mimozemská sonda?
V roce 2017 prolétl Sluneční soustavou první mezihvězdný objekt, který dostal název 1I/ʻOumuamua. Astronomové se dohadovali, zda jde o asteroid nebo kometu, ale někteří věří, že mohlo jít o mimozemskou sondu. Důkazy pro podobné odvážné tvrzení neexistují, ale nějak podobně by mohla mimozemská návštěva vypadat.
Na dlouhých vlnách
Zatím neexistuje důkaz, že by v minulosti došlo k přímému kontaktu mimozemšťanů. Vědci se pokouší najít jejich stopy ve vesmíru. Zaměřují se např. na zachycení mimozemského signálu, se kterým je spojena zkratka SETI. Jedná se o anglická slova Search for Extra-Terrestrial Intelligence, v překladu tedy hledání mimozemské inteligence.
Počátky SETI sahají do roku 1959, kdy Giuseppe Cocconi a Philip Morrison vydali studii, podle které by nejlepším komunikačním prostředkem mezi civilizacemi ve vesmíru byly rádiové vlny.
O rok později založil Frank Drake projekt Ozma (podle Čaroděje ze země Oz) a radioteleskopem na Národní radioastronomické observatoři (NRAO) v západní Virginii se pokoušel jako první zachytit rádiové signály mimozemských civilizací.
Zaměřil se na hvězdy Tau Ceti a Epsilon Eridani, ale žádný signál v průběhu 200 hodin pozorování zachycen nebyl. U obou hvězd byly mimochodem o 50 let později objeveny planety. V případě Tau Ceti se dokonce dvě planety pohybují poblíž obyvatelné oblasti, ale jsou zřejmě příliš velké na to, aby se na jejich povrchu mohl nacházet život.
V roce 1971 financovala NASA studii SETI. Výsledná zpráva navrhla konstrukci sítě 1 500 radioteleskopů pod názvem Project Cyclops. Cena se měla pohybovat okolo 10 miliard dolarů. Cyclops nebyl nikdy postaven, ale samotná zpráva vytvořila základ pro další práci SETI.
Wow signál
Nejvíce nadějná událost nastala v roce 1977. V pondělí 15. srpna toho roku přijal radioteleskop s příznačným názvem Velké ucho na Ohio State University signál, který trval 72 sekund a vymykal se všemu, co jsme kdy předtím i potom zachytili.
Když pak Jerry Ehman vyhodnocoval data z radioteleskopu, zakroužkoval na výstupu z tiskárny šest znaků 6EQUJ5, které vyjadřovaly intenzitu signálu a připsal k nim slovo wow! Dal tak název jedné z největších záhad v historii astronomie. Zdroj Wow signálu se nikdy nepodařilo odhalit. Samotný radioteleskop fungoval do konce 90. let a dnes je místo něj golfové hřiště.
Před pár lety vyšla studie, podle které nemusel být signál umělého původu, ale mohlo jít o komety. Někteří vědci ale s tímto vysvětlením nesouhlasí, takže záhada trvá dál.
Stovky tisíc počítačů
Pokud chcete hledat mimozemské civilizace, potřebujete radioteleskop. A to je jen první krok. Obří anténa bude produkovat velké množství dat, které je potřeba analyzovat. V roce 1999 se proto zrodil slavný projekt SETI@home, díky kterému si stačilo nainstalovat jednoduchý program. Sám pak stahoval data ze serveru projektu a analyzoval je.
SETI@home pracoval s daty z radioteleskopu Arecibo v Portoriku. Svého času to byl největší nepohyblivý radioteleskop na světě s průměrem 305 metrů. Koncem roku 2020 SETI@home kvůli špatnému stavu lan, která držela plošinu s přístroji nad talířem teleskopu, ukončil provoz. O pár dní později lana praskla a plošina se zřítila. Arecibo tak skončil, i když existují snahy o jeho obnovu.
Hledání mimozemských signálů pokračuje
Hledání mimozemských signálů ale pokračuje. V létě 2015 byla zahájena iniciativa Breakthrough Listen. V průběhu deseti let chce hledat stopy mimozemských civilizací. Peníze ji k tomu nechybí, pracuje s rozpočtem 100 milionů dolarů a to především díky příspěvků miliardáře Jurije Milnera.
Projekt využívá pozorovací čas na dvou radioteleskopech: Green Bank v Západní Virginii v USA a Parkes v Austrálii.
Signál od sousedů?
Také Breakthrough Listen má svůj wow signál, který možná přišel z toho nejméně očekávaného místa na obloze – od nejbližší hvězdy od Slunce Proximy Centauri. Signál zachytil radioteleskop Parkes 29. dubna 2019, ale přišlo se na něj až o dost později. Dostal označení BLC-1 (Breakthrough Listen Candidate 1) a jeho původ zatím není znám.
Okolo Proximy Centauri obíhají dvě exoplanety, jedna by mohla být obyvatelná… ale že by byla mimozemská civilizace rovnou u sousedů? Pravděpodobnost není velká, jednalo se zřejmě o nějaký druh rušení nebo chybu teleskopu, ale kdo ví.
Strategie se mění
Na začátku snah SETI vědci prohledali celou oblohu nebo se soustředili na blízké hvězdy podobné Slunci. Od poloviny 90. let ale objevujeme planety u cizích hvězd a to i takové, na kterých může být život. Snahy o hledání mimozemských signálů se tak postupně soustředí na tyto nadějné planety.
Kontakt s mimozemšťany
Vědci mají pro kontakt s mimozemšťany speciální stupnici, které se říká škála z Ria (Rio Scale Index). Koncept jako první představili Iván Almár a Jill Tarter v roce 2000 na Mezinárodním astronautickém kongresu v Rio de Janeiro. Škála má celkem 11 stupňů od 0 do 10 a jedná se o součin dvou parametrů:
RS = Q * δ,
Q je odhadovaná míra následků jako součet tří parametrů – třídy jevu, typu objevu a vzdálenosti. δ pak značí důvěryhodnost objevu.
U třídy jevu může jít o zprávu určenou Zemi, obecnou zprávu apod. Typ objevu hodnotí, zda jde například o stabilní signál, přechodný signál nebo zpětně nalezený signál. Vzdálenost se neuvádí v konkrétních jednotkách, ale obecně: Uvnitř Sluneční soustavy, do 50 světelných let, v rámci Galaxie, mimo naši Galaxii.
Věrohodnost se pak pohybuje od podvodu přes nejisté zachycení signálu, možné, pravděpodobné až po „žádné pochybnosti“.
Je to hlavně věda
SETI není nějaká skupina amatérů, kteří po nocích hledají mimozemšťany. V roce 1984 byl založen Institut SETI, což je dneska jedna z nejslavnějších a nejlepších nezávislých vědeckých institucí na světě. Na výzkumu se podílí několik desítek vědců a pracují například s daty z kosmických dalekohledů.
V roce 2007 byla na západě USA spuštěna síť menších radioteleskopů ATA (Allen Telescope Array), která nese jméno spoluzakladatele Microsoftu Paula G. Allena, jenž stavbu finančně podpořil. Na začátku bylo 42 antén, ke kterým měly přibýt další (až 350), ale chyběly finance. ATA se vedle průzkumu vesmíru věnuje i hledání mimozemských signálů.
