Rover Perseverance, jak zní anglický název vozítka, je pro vědce velkou nadějí. Pomocí 23 kamer, které ve vysoké kvalitě snímají svoje okolí, má přinést přesnější podobu Marsu. Fotografie přichází zpátky na Zemi v podstatě neustále a NASA je hned zveřejňuje na webových stránkách roveru zde.
Vozítko, jehož cena je 2,8 miliardy dolarů, umí pomocí dvou mikrofonů také poslouchat. Mars má řídkou atmosférou, takže zvuk se na něm (na rozdíl od Měsíce) šíří.
Na rudé planetě ale není mnoho zdrojů hluku, nejvíc je slyšet samotný rover při svém pohybu, z přírodních zdrojů vědci zachytili jen zvuk větru.
Mars: Prapodivné praskání
Před pár dny zveřejnila NASA záznam o délce 16 minut, který zachycuje pohyb roveru ze 7. března. Perseverance tehdy ujel asi 27 metrů. Možná se to nezdá moc, ale na Marsu je potřeba opatrnost a každý pohyb se pečlivě plánuje.
Perseverance se dokáže z velké části navigovat sám. Za den tak může ujet až 200 metrů, což je o dost více, než starší vozítko Curiosity. Na Marsu pracuje od roku 2012 a na „tachometru“ má zatím 25 kilometrů. Rekord však drží menší rover Opportunity, který v letech 2004 až 2018 odjel 45 kilometrů.
Na zvukovém záznamu je slyšet zvuk titanových kol, které při jízdě po kamenech vydávají nemalý hluk — Perseverance jich má celkem šest o průměru přes 52 cm. Nejvýraznější zvuk nahrávky, prapodivné praskání, je zřejmě jen rušení mikrofonů od elektroniky roveru.
Příjemnější je tak poslech zkráceného a upraveného záznamu, ve kterém je hluk potlačený a slyšíme jen pohyb vozítka:
Perseverance zkoumá horniny
Jedním z klíčových přístrojů vozítka Perseverance je soubor nástrojů SuperCam, jde o vylepšenou a doplněnou verzi přístroje ChemCam z roveru Curiosity. Rozhodně nejde jen o kameru, jak by se z názvu mohlo zdát. SuperCam obsahuje i lasery a spektrometry.
Spektrometry dokáží určit chemické složení povrchových útvarů. Světlo si můžeme rozložit na jednotlivé barvy, kterým se říká spektrum. Dobrým příkladem spektra je s trochou nadsázky duha. Vědecké přístroje jsou trochu lepší než kapičky vody a spektrum je tak daleko přesnější.
Nalezneme v něm spektrální čáry, které odpovídají jednotlivým chemickým prvkům. Díky spektru lze studovat složení objektů na dálku a je přitom jedno, zda jde o kámen vzdálený dva metry od nás nebo o hvězdu vzdálenou desítky světelných let.
Laserové paprsky
Na palubě jsou i dva lasery. Červený paprsek pracuje do vzdálenosti 7 metrů a způsobí odpaření části horniny, kterou pak zkoumají spektrometry na palubě roveru a zjišťují tím složení horniny. Laser může rovněž kámen očistit od prachu, aby ho mohly prozkoumat další přístroje.
NASA zveřejnila záznam laserových pulsů vypálených asi 30x za sebou na kámen s názvem Máaz. Zvuky laseru a také větru zaznamenal mikrofon SuperCamu.
Zelený laserový paprsek dokáže prozkoumat objekty do vzdálenosti až 12 metrů. Pracuje s Ramanovým spektrometrem. Většina zeleného paprsku se odrazí zpět se stejnou vlnovou délkou.
Malá část paprsku ale interaguje s molekulami kamene, které vlnovou délku pozmění. Pozorováním tohoto „pozměněného paprsku“ může přístroj identifikovat, o jaké minerály se jedná.
A z břicha vyletí vrtulník
Rover Perseverance čeká ještě jeden důležitý úkol. V průběhu dubna vysadí na Mars malý vrtulník Ingenuity - vůbec první „letadlo“ mimo planetu Zemi. Vrtulník se nachází na břiše roveru, odkud bude položen na bezpečné místo. Vědci musí najít takové, na kterém nejsou velké kameny, aby se po svém letu nepřevrátil.
Vrtulník bude Perseverance doprovázet po Marsu a hledat ta nejzajímavější místa, na která tým NASA vozítko vyšle. Ve vzduchu může být maximálně 3 minuty, na takovou dobu mu má vystačit nabití pomocí solárních článků.
Tím nejen pomůže zkoumání rudé planety, ale také ukáže možnosti, které by v budoucnu mohl mít vrtulník pro přesun strojů anebo lidí po Marsu.
