Většina planet u jiných hvězd (exoplanet) byla objevena nepřímými metodami na základě jejich vlivu na mateřskou planetu. Některé exoplanety ale vidíme přímo po odstínění rušivého světla mateřské hvězdy.
Vědcům se nejlépe pozorují planety, které jsou mladé a tedy ještě horké a obíhají dál od své hvězdy. Exoplaneta s označením HD106906 b je v tomto ohledu extrémní. Její oběžná dráha je však možnou stopou k planetě Devět ve Sluneční soustavě.
Exoplaneta obíhá kolem dvou hvězd
Planeta HD106906 b neobíhá okolo hvězdy, ale okolo dvou hvězd současně. Jak je to možné? Dvě hvězdy obíhají okolo sebe. Říkáme tomu dvojhvězda a ve vesmíru jde o běžný jev.
Exoplaneta obíhá okolo obou hvězd, a to pořádně daleko. Uvádět vzdálenost v kilometrech nemá smysl, protože bychom si to ani nedokázali představit. Astronomové proto využívají astronomické jednotky (AU), což je vzdálenost Země od Slunce (necelých 150 milionů kilometrů).
Neptun obíhá okolo Slunce ve vzdálenosti 30 AU. Nová exoplaneta se v současné době pohybuje 740 AU od obou hvězd, ale po protáhlé dráze. Nejdál se tak dostává dokonce 1200 AU. Není divu, že jeden oběh planetě zabere asi 15 000 let. Na jejím povrchu byste si mnoho oslav narozenin neužili.
Jak se tam dostala
Oběžná dráha planety je nejen vzdálená a protáhlá, ale také výrazně nakloněná, což vědcům pomohlo zjistit, co se v systému stalo a proč se planeta pohybuje po tak extrémní dráze. Hvězdy i planety vznikají z mračna, které se zhroutí do podoby tenkého disku z prachu a plynu.
Vzhledem k tomu, že celý systém HD106906 je ještě velmi mladý, vědci u něj stále pozorují zbytky tohoto disku. Po svém vzniku se planeta pohybovala směrem k oběma hvězdám. Podobná planetární migrace je poměrně běžná.
Když se dostala k dvojhvězdě moc blízko, gravitace obou hvězd ji vykopnula pryč na protáhlou a nestabilní dráhu. Před opuštěním systému a nekonečným bloudění vesmírem ji zachránila náhoda. Okolo systému procházela cizí hvězda, která planetě svou gravitací uštědřila „výchovnou facku“ a její dráhu stabilizovala.
Naděje pro planetu Devět
Obě hvězdy stále obklopuje disk z prachu a kamení. Na jedné straně hvězd je tenký a táhne se poměrně daleko, ale na druhé straně je silnější a končí v mnohem menší vzdálenosti. Zřejmě za to může planeta. Pohybuje se po protáhlé nakloněné dráze, a tak může ovlivnit tvar a podobu disku.
Podobné rozložení disku je velmi zajímavé. Možná ho pozorujeme i ve Sluneční soustavě za Neptunem. Před několika lety vědci oznámili, že se velmi daleko od Slunce může nacházet další planeta.
Přezdívá se jí planeta Devět a zatím jsme ji nenašli. Na její možnou existenci ukazují podivné dráhy některých ledových těles daleko za Neptunem, které mohla planeta Devět rozhodit stejně, jako HD 106906 b rozhodila disk u svých mateřských hvězd.
