Dnešní vesmír je asi 13,7 miliardy let starý a jeho pozorovatelná část má v průměru asi 93 miliard světelných let (celý je ještě mnohem větší). Na úsvitu časoprostoru formovaly vesmír jevy tak exotické a náhlé, že si je neumíme ani představit. Některé fáze stvoření však již zkoušejí simulovat počítače.
Nejnovější virtuální experiment vědeckého týmu z novozélandského Aucklandu a německého Gottingenu předpověděl teoreticky první vesmírné struktury vůbec - shluky (hala) hmoty, které se zřejmě utvořily v první biliontině vteřiny po Velkém třesku.
První černé díry
Výzkum ukázal, že exotická struktura držela při sobě vlastní gravitací a byla tak hustá a hmotná, že mohla dokonce kolabovat do prvotních černých děr. O nich vědci spekulují, že by mohly být součástí záhadné temné hmoty, která dodnes vyplňuje část vesmírného prostoru.
V průběhu rychlého rozpínání raného vesmíru (inflace) se tajemná struktura rozplynula v elementární částice (standardní stavební prvky hmoty), ale stopy po její tvorbě, pohybu a vzájemné interakci by mohly být dodnes měřitelné v gravitačním vlnění.
Jestliže by tyto signály dokázal budoucí výzkum detekovat, simulace by pravděpodobně odpovídala skutečnosti a přispěla by k dosud provizornímu poznání vzniku světa.
Vesmír malý a ještě menší
Předpokládané prvotní struktury hmoty jsou navždy zakódovány v chování vesmíru, v porovnání s ním jsou však mikroskopicky malé. Samotný pokus simulovat dění v první zlomcích vteřiny stvoření se tudíž chlubí extrémními vlastnostmi.
V matematickém modelu se vesmír zmenšil natolik, že by se milionkrát vešel do jediného protonu. Jde tak zatím o nejkomplexnější simulaci nejmenší oblasti vesmíru, která byla dosud provedena. Další výzkum ji hodlá usadit do širších souvislostí zkoumáním předpokládaných černých děr.
