V době astronomického začátku léta (tzv. letní slunovrat, u nás většinou po 20. červnu) nenastává astronomická noc. I když nám připadá, že je v noci tma, Slunce se nikdy nedostane více než 18 stupňů pod obzor a pořád oblohu osvětluje. Je proto velmi obtížné pozorovat méně jasné hvězdy.
Kde nám ale astronomie ubere, tam nám také přidá. Slunce nízko pod obzorem velmi dobře osvětluje družice, které nám létají nad hlavou, a právě o prázdninách jsou ideální podmínky pro pozorování jejich přeletů.
Kudy letí vesmírná stanice
Nejjasnější družicí je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Pokud se pohybuje výše nad obzorem, tak ji nemůžete přehlédnout, letí pomalu, její světlo je velmi jasné a nebliká. Přelet přes celé nebe jí zabere několik minut.
Přesné údaje o přeletu ISS najdete na stránce nebo v aplikaci heavens-above.com. Otevřete tuto mapu, vyberete svou polohu a aktualizujte ji. Ukáží se vám údaje o časech přeletů Mezinárodní vesmírné stanice, ale také dalších družic, východech a západech planet apod.
Kromě časů začátku a konce přeletu si u ISS i družic všimněte také údaje alt. ve sloupci Nejvyšší bod. Čím blíže je k 90 stupňům, tím výše se ISS na obloze dostane a bude pro pozorování jasnější.
Jupiter a Saturn
V průběhu prázdnin můžete také pozorovat dvě největší planety Sluneční soustavy. Na začátku července vychází Jupiter po 23. hodině a najdete ho v souhvězdí Vodnáře. Saturn v tuto dobu už krátce na obloze také je, v souhvězdí Kozoroha – planety jsou ale nízko nad obzorem, takže doporučujeme se sledováním počkat ještě hodinu a půl.
Dobrou zprávou je, že s postupujícími prázdninami budou obě planety vycházet stále dříve. Na začátku srpna to bude už okolo 20:45 v případě Saturnu, kdy menším dalekohledem můžete vidět i jeho prstence a největší měsíc Titan. Jupiter se na obloze ukáže okolo 21:30 a vedle planety zahlédnete také jeho čtyři největší měsíce.
Perseidy: Slzy svatého Vavřince
Srpen je v astronomii neodmyslitelně spjatý s Perseidy. Někdy se jim říká slzy svatého Vavřince, protože jejich maximum sledujeme kolem 10. srpna, kdy má Vavřinec svátek. Perseidy můžete zkusit pozorovat už na konci července, letos je nejviditelnější doba v nocích na 12. a 13. srpna. Měly by být dobré podmínky, protože sledování nebude rušit Měsíc, který v tu dobu zapadá kolem 22. hodiny.
Půvabná letní obloha
Perseidy na letní obloze působí kouzelně, jejich původ ale umíme vysvětlit i jako vědci: Jednou ročně prolétá naše planeta oblakem prachových částic, které za sebou trousí kometa 109P/Swift-Tuttle.
Meteory z konkrétního meteorického roje jsou vidět na různých místech oblohy, ale pokud byste si je zakreslovali do mapy, vypadalo by to, že vylétají z jednoho místa. A podle latinského názvu souhvězdí, ve kterém se tento bod (tzv. radiant) nachází, se meteorický roj jmenuje. Perseidy totiž „vylétají“ z Persea.
Letní astronomický trojúhelník
Pro orientaci na obloze můžete využít tzv. Letní trojúhelník. Je tvořený třemi jasnými hvězdami: Deneb (v souhvězdí Labutě), Vega (v Lyře) a Altair (v Orlu).
Nejjasnější hvězdou z nich je Vega, která je od Slunce vzdálená 25 světelných let. Do centra pozornosti se v poslední době dostala také proto, že vědci oznámili možný objev planety u této hvězdy. Pokud existuje, měla by mít hmotnost přes 20 Zemí a obíhat s periodou jen 2,5 dne (pro srovnání, Merkur oběhne Slunce za 88 dní).
O něco slabší je Altair, nacházející se 16,7 světelných let. Nejslabší hvězdou z celé trojice je Deneb, který je paradoxně bílým veleobrem a září jako 200 tisíc Sluncí. Nachází se ale výrazně dál než Vega a Altair – asi 1550 světelných let – přesto nám velmi dobře pomůže v orientaci na letní noční obloze.
