Naše Země se každou sekundou střetává s vesmírnými objekty. Většinou jde o tak zvané meteoroidy - malá tělesa o velikosti zrnek prachu až několika centimetrů, která se dostávají do atmosféry, kde shoří. Na obloze to pozorujeme jako meteor nebo lidově padající hvězdu. Pokud je objekt dostatečně velký, může průlet atmosférou přežít a dopadnout na zemský povrch. Pak mluvíme o meteoritu.
Oblak prachových částic
Některé meteory mají společný původ. Jedná se o tak zvaný meteorický roj. Většinou se objevuje jednou ročně. Ve stejnou dobu každý rok se naše planeta nachází na své dráze kolem Slunce na stejném místě. A na něm se může potkat s oblakem prachu.
Původ meteorických rojů je většinou v kometách. V případě Perseid jde o kometu 109P/Swift-Tuttle. Jako každá správná kometa se pohybuje po protáhlé dráze. Nejbližší bod její dráhy leží o něco blíže ke Slunci, než je dráha Země. Naposledy byla takto blízko v roce 1992. Nyní míří k nejvzdálenějšímu bodu, který leží daleko za dráhou Pluta. Do blízkosti Slunce se vrátí znovu v roce 2126. 109P/Swift-Tuttle nám tady ale zanechala oblak prachových částic, kterým Země projde každý rok na začátku srpna.
Jako padající hvězda nebo slza
Nepotřebujete dalekohled, mapu a ani žádné vědomosti. Meteory lze pozorovat odkudkoliv. Stačí otevřít okno, vyjít na balkon nebo jít někam ven, kde není veřejné osvětlení. V letošním roce nebude pozorování rušit svým svitem Měsíc. Zapadá totiž okolo 22. hodiny.
Při pozorování meteorů je jedno, na jakou část oblohy se díváte. Stačí jen pár minut a určitě nějaký uvidíte. Přelet trvá jen pár sekund a skutečně připomíná padající hvězdu. Nebo možná také slzu. Perseidám se přezdívá slzy svatého Vavřince a to podle jména, které má v době maxima v našem kalendáři svátek.
Slavné Perseidy
V maximu lze pozorovat až šedesát meteorů za hodinu. Pokud byste si je zakreslovali do mapy a jejich dráhy na obloze prodloužili, připadalo by vám, že vylétají z jednoho bodu. Tomuto místu se říká radiant a podle jeho polohy se meteorický roj nazývá. Většinou je název odvozen od hvězdy, která je na obloze blízko radiantu nebo od latinského názvu souhvězdí. Radiant Perseid leží v souhvězdí Persea.
Mezi další slavné meteorické roje patří Leonidy (maximum okolo 17. listopadu), Geminidy (okolo 15. prosince) nebo Lyridy (okolo 22. dubna).