Pár dní před koncem roku 2019 objevili astronomové novou kometu. Dostala označení C/2019 Y4 (ATLAS). Komety se pojmenovávají po objevitelích, ale většinu z nich dnes nachází automatické vesmírné dalekohledy, které hledají nebezpečné asteroidy. Stejně tomu bylo také v případě zmíněné vesmírné vlasatice. ATLAS je projekt, který provozuje Havajská univerzita.
Kometa s překvapením
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) měla proletět okolo Slunce ve vzdálenosti jen 38 milionů kilometrů. Odborně se tomuto bodu dráhy, který leží nejblíže ke Slunci, říká perihelium nebo česky přísluní. Kometa prošla přísluním 31. května 2020. Už předtím ale začala v únoru 2020 zjasňovat. Astronomové věřili, že by mohla být vidět pouhým okem, ale stal se pravý opak.
C/2019 Y4 (ATLAS) se ještě před příletem ke Slunci rozpadla. V té době se nacházela 200 milionů kilometrů od Slunce. Astronomové se na ní podívali detailně prostřednictvím Hubblova dalekohledu.
Složení komety C/2019 Y4 (ATLAS)
Komety se někdy označují jako špinavé sněhové koule. Jedná se o slepenec ledu, zmrzlých plynů a hornin. Podle rozpadu komety C/2019 Y4 (ATLAS) se zdá, že se jednalo o slepenec dvou druhů materiálů. Jako kdybychom vzali do jedné ruky sněhovou kouli, do druhé hlínu a celé to spojili v jeden objekt. První skupinu úlomků (A) tvořil pravděpodobně materiál z ledu. Byl křehčí a zcela se rozpadl. Druhá skupina (B) se zřejmě skládá převážně z hornin. Držela pohromadě o něco lépe.
Potomek z doby kamenné
C/2019 Y4 (ATLAS) obíhá okolo Slunce po velmi protáhlé dráze. Naposledy byla u Slunce před 5 tisíci lety. Průlet tehdy vypadal podobně. Kometa se rozpadla na několik kusů. Jedním z nich je C/2019 Y4 (ATLAS) a tím druhým kometa 1844 Y1. Na společný původ obou komet ukazují jejich dráhy, které jsou si podobné.
Jasná jako Sírius
Jak už název napovídá, kometa 1844 Y1 prolétla okolo Slunce v roce 1844. Tehdy byla vidět i pouhým okem. Dokonce byla skoro tak jasná jako nejjasnější hvězda nočního nebe Sírius. Průlet okolo Slunce přežila a zmizela v dalekém vesmíru. Astronomové se domnívají, že mateřské těleso mělo zhruba kilometr a pod jeho povrchem se nacházel led. Kometa 1844 Y1 pocházela z pevnějšího materiálu, zatímco 2019 C/2019 Y4 (ATLAS) byla spíše z ledu.
Dráha komety
Na první pohled tady ale něco nehraje. Máme dvě komety, které vznikly rozpadem větší komety. Obě se vrátily ke Slunci, ale v rozestupu 175 let. Jak je to možné? Oba úlomky byly malé, takže mají nízkou gravitaci. Stačí jen nepatrný impuls a dráha tělesa se výrazně změní. Podobným impulsem může být gravitace některé z planet ale i jev na povrchu tělesa.
Komety jsou slavné díky svým chvostům. Jakmile se přiblíží ke Slunci, povrch se zahřeje a kometa začne chrlit led a prach. Při tomto procesu se může kometa roztočit jako ozubené kolečko. Pokud se roztočí dostatečně rychle, odstředivá síla ji může roztrhat. Unikající plyn z povrchu funguje také jako motor a může dráhu komety pozměnit.
